Bent Dahl: V Norsku se soustředíme jen na rozvoj mladých hráčů a hráček, jejich vývoj není jen o házené

Jaké jsou vaše zkušenosti s českou házenou? Jak ji vnímáte a našel byste nějaké její specifikum?
Osobních zkušeností moc nemám, maximálně z médií. Ale sledoval jsem vývoj některých mladých českých házenkářek, protože teď hrají v Norsku. Markéta Jeřábková byla nejlepší střelkyní v semifinále Ligy mistrů, kde vstřelila 12 gólů, což je důležité. Má to vliv i na další české hráčky, které vidí, že mají velkou šanci dosáhnout té nejvyšší úrovně. Důležitý je ale také jejich přístup a vnímavost. Moc rád bych České házené něco předal, když jsem dostal příležitost být tady v Olomouci. Celkově tedy hodnotím českou házenou velmi pozitivně, je tu velký potenciál k růstu, což se ukázalo i proti Francii. Když se budou hráčky (juniorky) snažit, budou rozhodně konkurenceschopné. Navíc mladé hráčky se také účastní Mistrovství světa, takže bude zajímavé sledovat, kam až dojdou.

Působíte v Rumunsku. Dá se porovnat tamní házená s tou českou?
V Rumunsku působím už teď přes rok jako druhý trenér reprezentace. Myslím, že když porovnáme národní týmy, jsou si obě prostředí celkem podobná. Ale pokud se na to podíváme více zeširoka, nahlédneme do ligových soutěží a konkurenceschopnosti týmů, myslím si, že Rumunsko je na tom o hodně lépe. Rumunské týmy dokáží konkurovat i v Lize mistrů a Evropské lize. Soutěže v Rumunsku jsou tedy lepší, ale je to způsobené i zahraničními hráči a zájmem o házenou. Reprezentace jsou si vcelku podobné, ale na klubové úrovni panuje rozdíl. Rumunská liga je momentálně jedna z nejsilnějších v Evropě, to mluví za vše.

Pocházíte z Norska, které je známé podrobným hráčským rozvojovým programem. V čem spočívá jeho kouzlo?
Každý se mě ptá na to, co je tím tajemstvím úspěchu norské házené. Ale ono tam žádné tajemství není. (úsměv) Jediná věc, na níž se soustředíme, je zkrátka rozvoj mladých hráčů a hráček, nehoníme se tolik za výsledky. Spíš je to pojaté tak, aby byli tito hráči konkurenceschopní v norské lize. Právě proto máme desetiletý program, hráči se vyvíjejí od 15 let do 25. Nespěcháme. Nepotřebujeme výsledek hned zítra, chceme ho mít v dlouhodobé perspektivě. Pozorujeme, že toto nastavení týmů dospělé kategorii pomohlo. Naše reprezentace z toho hodně získává. Dobrou prací postupujeme krůček za krůčkem od kadetům, k juniorům až do dospělé kategorie i reprezentace. Vývojem a rozvojem hráčů trávíme mnoho času a není to jen o házené. Je to i o vzdělání, o tom, jak trénovat, jak převzít zodpovědnost a také o tom, aby člověk poznal sám sebe.

S čím se dnes nejčastěji potýkáte při trénování a výchově mladých hráčů?
Nejčastěji řeším to, jak hráče stále zdokonalovat a posouvat každá den. K tomu je potřeba struktura a jasný plán. Hráči potřebují jasný plán, podle něhož by se mohli řídit. Plán trénování fyzické aktivity založený na denní bázi. Nejde jen o zlepšování házené, protože házená je komplexní sport, je třeba běhat i nabrat sílu. Člověk se soustředí na detaily a musí mít před sebou jednotlivé hráče. Je třeba vnímat je jako jednotlivé lidské osoby a ne jako stroje. Pro trenéry je nezbytné, aby vytvářeli dobrou atmosféru, aby tým spojili. Zápasy se nikdy nevyhrávají jedním nebo dvěma hráči. Vždy jde o spojení celého týmu. Je pro mě klíčové vytvořit dobré prostředí, aby se holky dokázaly každým dnem posouvat.

Měl jste možnost poznat českou reprezentaci juniorek, jak tým vidíte?
Neměl jsem moc možností je vidět v zápasech, ale v trénincích na mě tým působil atleticky velmi dobře připravený. Mají velmi dobré fyzické předpoklady pro házenou a hráčky jsou hodně motivované, navíc běžecky perfektně připravené. Potkají se s rumunským týmem na mistrovství světa ve Slovinsku, takže můžeme očekávat hodně zajímavý duel.