Vaš prohlížeč je zastaralý a web tak nemusí být zobrazen správně. Pro zobrazení webu si prosím stáhněte moderní prohlížeč.

Nástup mladých trenérů v mužské extralize

26/04/2021 | Handball+
Ještě jim nebylo ani čtyřicet a už vedou extraligové celky, většina z nich má navíc za sebou bohatou reprezentační minulost. V letošním ročníku mužské extraligy to není žádný neobvyklý jev, je patrný nástup mladších koučů. Vždyť Michal Tonar, trenér Zubří, je druhým nejstarším, starší je jen hranický matador Jaroslav Hudeček, který vedl i národní tým.
Nástup mladých trenérů v mužské extralize

Pro Handball+ Zdeněk Soukup, redaktor Deníku

 

„To je pravda. Není to tak dlouho, co jsme ještě sami hráli,“ pokývne hlavou plzeňský Jiří Hynek, který teprve v červnu oslaví 40. narozeniny. „Možná právě tohle kluby chtějí, nějaký čerstvější pohled na házenou,“ zamýšlí se jeden z trenérů Talentu tým Plzeňského kraje a bývalý reprezentant.

Jemu kariéru předčasně ukončilo zranění, už během angažmá v německém Ahlenu. „Začal jsem u mládeže, ale s týmem kluků jsem došel až do nejnižší mužské soutěže a povedlo se nám postoupit,“ zavzpomínal Jiří Hynek na svoje trenérské začátky.

 

 

Po návratu domů do Plzně se stal asistentem Martina Šetlíka u mužů a zároveň vedl první dva roky juniorku. Byl tedy u mistrovského hattricku Talentu v letech 2014 až 2016, pak se stal šéftrenérem mládeže a k dospělému áčku se vrátil až před touto sezonou, s Petrem Štochlem jsou rovnocennými parťáky a jak říká Jiří Hynek mají i společný náhled na házenou.

Jejich úkol je jasný, udržet Plzeň na extraligovém výsluní.

 

Nejmladší trenéři ve STRABAG Rail extralize

Roman Jelínek (Lovosice) – červen 1991

Vít Musil (Maloměřice) – září 1986

Jan Landa (Lovosice) – květen 1986

Peter Kostka (Nové Veselí) – říjen 1983

Václav Vraný (Dukla Praha) – září 1982

Jiří Hynek (Plzeň) – červen 1981

Pavel Hladík (SKKP Brno) –červen 1980

Daniel Valo (Frýdek-Místek) – květen 1979

Michal Brůna (Karviná) – leden 1978

 

Brůna: z hráče rovnou koučem

To karvinský Michal Brůna přeskočil z palubovky, kde měl vůdčí roli, rovnou na střídačku extraligového klubu. A to ne ledajakého, už druhou sezonu trénuje Baník Karviná, který patří dlouhodobě k nejlepším v České republice.

„A přitom jsem vždycky říkal, že trenér ze mě nikdy nebude,“ usmál se Michal Brůna. „Ale postupem času, jak se blížil konec kariéry, jsem změnil názor. Už při angažmá v polském Štětíně jsem byl hrajícím trenérem, pak jsem trénoval děcka v Karviné a stále více mě to bavilo,“ popisoval bývalý reprezentant, který hrál i ve Francii a Německu. „Tak jsem se rozhodl, že bych měl zkušenosti předávat dál,“ doplnil Michal Brůna jak došlo ke změně názoru.

 

 

Po návratu do Karviné byl nejprve prodlouženou rukou trenéra Marka Michaliska, za kterého v minulé sezoně předčasně ukončené zaskakoval, když byl kouč v trestu. A od této sezony se chopil trenérské taktovky sám.

„Musím říct, že na lavičce jsem klidnější, než jsem býval na hřišti. Až se někdy sám sobě divím,“ přiznal karvinský patriot, ruce už prý ho nesvrbí. „Respektuji kluky, někdy si s nima zaházím, ale že bych šel na hřiště, to ne. Jo, někdy si říkám, jak bych to zahrál asi já. Ale já jsme s klukama spokojený, v sezoně se jejich hra hodně přibližovala mým představám,“ říkal 43letý Michal Brůna, který už svoje svěřence dovedl do semifinále Strabag Rail extraligy, ale jeho ambice jsou určitě daleko vyšší, Karviná vyhrála základní část a v play-off cílí na titul.

 

Kostka: ze Slovenska přišel za lepším

To úplně jiné starosti má ještě o pět let mladší Peter Kostka, který bojuje s Novým Veselím v extraligovém play out. A za trenérským chlebíčkem přišel do České republiky ze sousedního Slovenska, kde vedl házenkáře ŠKP Bratislava. Právě s nimi jezdil pravidelně na turnaje na Vysočinu a tak slovo dalo slovo a po odchodu Pavla Hladíka do Brna usedl na trenérskou lavičku právě on.

„Velmi dobře jsem ten klub znal, prakticky od chvíle, kdy začala cesta Nového Veselí. Byl jsem s nimi úzce spjatý a proto pro měl byl šok, že tady Pavel Hladík končí. A ještě větší, že potom oslovili mě,“ vzpomínal Peter Kostka, jak došlo na jeho angažmá v Novém Veselí.

 

 

Ani na vteřinu nezaváhal, i když to pro něho znamenalo velký životní krok. „Měl jsem svůj život a nějaký sociální standard v Bratislavě. Při házené jsem měl dobrou práci, ale zlákalo mě zdravé prostředí a čisté vztahy. To se jen tak nevidí. I hráči jsou skvělí, chtějí osmkrát týdně trénovat,“ vyprávěl po zápase v Plzni, kdy už bylo jasné, že jeho tým do play off neprojde.

„Ale máme mladé hráče, mají budoucnost, chtějí trénovat a tím vytvářejí tlak na mě, aby příprava byla kvalitní. Stojím za naší prací a věřím, že to zlomíme. Soustředíme se na proces zlepšování, ti kluci nám to jednou vrátí. Až za deset let budou v nejlepším věku,“ doplnil Petr Kostka, jehož k angažmá v Čechách zlákala i možnost věnovat se házené profesionálně. „Házenou musíte žít čtyřiadvacet hodin denně,“ vyznal se ze svého kréda. „Pro mě osobně je angažmá v Novém Veselí obrovský kariérní posun,“ dodal Peter Kostka, který doufá, že se letos z extraligy sestupovat nebude.

 

Jelínek: benjamínek z Lovosic

A nakonec jsme si nechali úplného benjamínka, který sice na rozdíl od Brůny, Hynka nebo svého kolegy Jana Landy nebyl reprezentantem v seniorské kategorii, ale do výčtu mladých extraligových trenérů patří ze všech nejvíc. V necelých třiceti letech je totiž Roman Jelínek suverénně nejmladším mezi českou elitou a s Janem Landou pak tvoří i nejmladší dvojici. A že jim to v Lovosicích funguje, dokazuje postup do semifinále play-off.

Ještě v minulé sezoně působil Roman Jelínek jako platný hráč lovosického kádru, ale pak došlo ke zlomu. „Nikdy jsem se netajil ambicemi trénovat áčko. Ale rozhodně jsem si nepředstavoval, že nabídka přijde takhle brzo,“ přiznal Roman Jelínek na podzim v rozhovoru pro klubový web.

 

 

„Bavil jsem se s Honzou Landou, jak to vidí on a na většině věcí jsme se shodli, co se týká stylu hry, systémech, vedení družstva nejen v utkání ale i činnosti okolo. A mám i nějakou vizi, jak by měl klub fungovat, na čemž jsem se shodl s Vojtou Srbou (ředitel klubu – pozn. aut.),“ vysvětloval proč nabídku přijal. „Viděl jsem v tom obrovský smysl a přesvědčil jsem sám sebe, že to může fungovat, a že můžeme dostat Lovosice zase nahoru,“ doplnil Roman Jelínek, civilním povoláním kantor.

O trénování přemýšlel už delší dobu, začal od těch nejmenších, pomáhal u přípravky, pak se přesunul k minižákům a starším žákům. „Už od mala jsem byl soutěživý a jelikož jsem byl vždycky hubeňour, musel jsem to dohánět pohybovými dovednostmi a hlavně chytrostí. Vždy mě strašně bavilo vymýšlet různé fígle, jak přelstít soupeře, jak mu vzít míč. A brzy jsem si uvědomil, jak je v našem sportu důležitý kolektiv,“ popisoval Roman Jelínek na začátku sezony. A tyhle vlastnosti teď využívá jako kouč a zatím se mu daří. Přemýšlivý trenér vytvořil s hecířem Landou ideální dvojici, která má Lovosice posunout do absolutní špičky české házené.

Jako hráč má dvě extraligová stříbra, překoná to jako trenér?