Vaš prohlížeč je zastaralý a web tak nemusí být zobrazen správně. Pro zobrazení webu si prosím stáhněte moderní prohlížeč.

Kovářová: Turkyně jsou hlučné, milují hudbu. Nenudím se tady

19/11/2020 | Handball+, EHF EURO 2020
Není to tak dávno, co se o českou házenkářku Sáru Kovářovou zajímal slavný klub Krim Mercator ze slovinské Ljubljaně. „Ale z určitých důvodů to nevyšlo,“ vzpomínala 21letá házenkářka v rozhovoru pro server Handball+ z Turecka, kde od září hraje za tým Kastamonu Belediyesi GSK, dvojnásobného mistra své země a pravidelného účastníka evropských pohárů.
Kovářová: Turkyně jsou hlučné, milují hudbu. Nenudím se tady

 Pro Handball+ Zdeněk Soukup

Talentovaná hráčka začínala v házenkářské baště na jihu Čech, v Písku. Už v sedmnácti letech byla vyhlášena nejlepší házenkářskou česko-slovenské interligy a přestoupila do Mostu, s nímž získala třikrát mistrovský titul. Přesto se rozhodla pro změnu.

Mimochodem turecký klub se v minulé sezoně střetl s Mostem v Poháru EHF, ale tehdy u toho Kovářová kvůli zranění nebyla.

„Minulá sezona byla u mě ovlivněna zraněním a nemocí, následně navíc přišla pandemie koronaviru. V Mostu mi skončila smlouva a tak jsem hledala nové angažmá,“ popisovala Kovářová, jak došlo k přestupu do Turecka. Přitom přiznala, že si myslela, že sezonu začne po zranění v interligovém Hodoníně.

„Začala jsem postupně trénovat, jak to jen okolní podmínky dovolovaly,“ pokračovala talentovaná házenkářka. Jenže pak přišel zvrat a Kovářová se ocitla v předním tureckém klubu. „Chtěla bych poděkovat reprezentačnímu trenérovi panu Bašnému, který mě celou dobu podporoval a komunikoval se mnou, i po tu dobu co jsem nehrála,“ vzkázala na dálku kouči, s nímž se zanedlouho potká na srazu národního týmu.

České házenkářky totiž zahájí v Chebu závěrečnou přípravu na mistrovství Evropy, které se hraje začátkem prosince v Dánsku a Norsku, a Sára Kovářová v nominaci nechybí.

Pojďme však ještě do Turecka, kde tráví svoje první zahraniční angažmá. Ale první Češkou v házenkářsky poněkud exotické zemi není. Před ní působila Marta Eresken (dříve Krouská) několik let v konkurenční Ankaře.

 

Popište nám, jak se rodí přestup české házenkářky do Turecka?

O Kastamonu jsem dozvěděla od mého manažera, když už jsem byla hráčkou Hodonína. Obeznámil mě se situací v tureckém klubu, jaké jsou tady hráčky a především, že sem nastoupí Helle Thomsenová, kterou považuji za jednu z nejlepších trenérek světa. Pro mě to byla velká výzva, klub má nejvyšší ambice. Měla jsem nabídku i z Maďarska, ale nakonec jsem se rozhodla pro tuto exotičtější zemi.

 

Zkuste nám přiblížit tureckou ligu, její úroveň…

Přirovnala bych ji kvalitou k česko-slovenské interlize. Jsou tady horší týmy, se kterými musí Kastamonu stoprocentně vyhrát, ale pak tu jsou zápasy s týmy jako Ankara, Izmir, Bodrum, které vyžadují maximální koncentraci a stoprocentní výkon. Tomu pak odpovídá i příprava, studujeme jejich hru více na videu, apod. Všechny zápasy jsou ale ve velkém tempu, většina hráček je malá a rychlá, takže takové motorové myši. Jinak turecká liga je dost tvrdá a kontaktní, oproti té české.

 

 

Jako roli v ní hraje Kastamonu?

Zatím vedeme, ale máme už na kontě jednu prohru s Ankarou. Byl to zkrat, který už si nemůžeme dovolit a musíme se poučit z chyb, které jsme v tom zápase udělaly. Teď nás čeká evropský pohár s maďarským Debrecenem, který má však problém s koronavirem a tak se bude hrát jen na jeden zápas. (21. listopadu v Turecku – pozn. aut.) Doufám, že bude úspěšný a v Evropě budeme pokračovat i po Novém roce.

 

A co civilní život v Turecku? Jak vám to vyhovuje?

Kastamonu je malé město, přibližně 200 km od Ankary. Dostala jsem tady byt, který je v centru, takže mám všechno kousek, což mi naprosto vyhovuje. Ale život tady je hodně rozdílný oproti Česku. V Kastamonu lidé nejsou moc zvyklí na turisty, spousta lidí ani nemluví anglicky. Takže je pro mě trochu komplikované se domluvit, například v obchodě, když něco potřebuju a nerozumím, občas je to vtipné.

 

Když už jsme u té angličtiny. Vy nejste jediné cizinka v týmu, že? Jak se domlouváte se spoluhráčkami?

Ano, máme v týmu čtyři Rusky a dvě Slovinky. S těmi Ruskami bydlím dokonce ve stejném domě, takže jsem s nimi velmi často a se všemi si dobře rozumím. Myslím, že tým máme super, bavím se i s Turkyněmi, i když některé z nich taky mluví špatně anglicky. Naše komunikace je i za pomoci ruku a nohou, ale vždycky se nakonec domluvíme. (úsměv) Turkyně jsou hlasité, mají rády hudbu, takže se rozhodně nenudíme.

 

Sára Kovářová

Narozena. 9. února 1999 v Písku

Česká reprezentantka, účastnice mistrovství Evropy 2018.

Předchozí kluby: Sokol Písek, Baník Most

Vzory: Iveta Korešová (Luzumová), Nora Mørková, levačka z norského Larviku

Číslo dresu: 48 – osmička bylo vždy mé nejoblíbenější a číslo 4, protože v toto datum se narodila mamka

 

Rusky má český tým také ve skupině na Euru, kde bude i Slovinsko. Už jste se o šampionátu bavily?

Žádná z ruských hráček v národním týmu není. Podle toho, co mi holky říkaly, tak to mají většinou tak, že pokud hráčky nepůsobí ve svojí rodné zemi, tak svaz nechce, aby reprezentovaly. Zato obě Slovinky jsou v nominaci na Euro, hrají dokonce ve stejném městě jako my, snad se potkáme.

 

Současná situace je kvůli pandemii koronaviru hodně složitá. I na šampionáu vás čekají přísná opatření, hrát se bude bez diváků, těšíte se tam vůbec za těchto okolností?

Jasně, nebude to jednoduché. Ale i tak se na reprezentaci moc těším. Bude to pro mě zase změna prostředí a hlavně budu zase v Česku, se známými holkami. Co se týká samotného Eura, budu se snažit podávat nejlepší výkony, abych měla možnost do Dánska jet. Je to pro mě obrovská motivace. Měla jsem možnost zahrát si před dvěma lety na mistrovství Evropy ve Francii. Tam jsem si to moc užila, i když jsme se bohužel nedostaly ze skupiny.

 

Teď se navíc potkáte znovu s bývalými spoluhráčkami z Písku a Mostu…

Určitě je tohle super, když už s holkama nemůžu hrát v klubu, že se se s nimi mohu vidět alespoň na reprezentační akci. Vždycky se na sraz a na celý tým těším, moc si to tam užívám.

 

Ale pojďme ještě zpátky k Turecku. Je tam něco, na co si těžko zvykáte?

Zdejší doprava. Turci jezdí hrozně a klidně by vás i na přechodu přejeli, tady neexistují žádná pravidla. Ale jinak jsem tady spokojená. Užívám si hlavně, když jedeme ven na zápasy někam k moři a máme možnost se tam někam podívat.

 

Jak je to vůbec s koronavirem a opatřeními kvůli němu v Turecku?

Tady je všechno otevřené a funguje normálně, ale roušky se musí nosit všude, i na ulici. Z pohledu házené, stále jsme testované před každým zápasem a samozřejmě se hraje bez fanoušků. Ale dobré je, že můžeme mít v týmu šest pozitivních hráček, a i tak se stále může zápas odehrát.

 

Kastamonu Bld. GSK

Ženský házenkářský klub z města asi 200 km od Ankary

Mistr Turecka z let 2017 a 2019, finalista Challenge Cupu 2016, kdy ve finále podlehl španělské Gran Canarii. Dva roky na to byl v semifinále Poháru EHF, to mu vystavila stopku rumunská SCM Craiova. A v minulé sezoně hrál kvalifikaci o Ligu mistrů, porazil srbskou Jagodinu (31:15), ale pak nestačil na Most (33:35).

Trenérkou je uznávaná Dánka Helle Thomsen.

Vedle Kovářové jsou v týmu ještě dvě slovinské házenkářky (brankářka Pandžičová a spojka Zuličová) a čtyři Rusky (Lubjanajová, Vetková, Ichněvová a Chavroninová). Nejznámější je Jekatěrina Vetková, která je mistryně světa z roku 2009 a bronzová z Eura rok předtím.

Z tureckých reprezentantek stojí za zmínku hlavně Yilmazová a İskenderoğlu, která hrála i v německém Norimberku.