Představujeme legendy - Jana Palečková
Píše se rok 1958 a Jana nastupuje ještě pod dívčím jménem Ernstová ke svému prvnímu zápasu za dorostenky Slovanu Plzeň. Za tento klub hrála až do žen, kde si zahrála 1. ligu. Všechna domácí utkání Slovanu Plzeň se odehrála na venkovním hřišti u Papírny.
V roce 1964 Jana přestoupila do ČSAD Plzeň a odtud po dvou letech do družstva Prazdroj Plzeň. Zde hrála dlouhých 10 let druhou ligu žen pod jménem Markuzziová.
V roce 1976 na sklonku své hráčské kariery přestoupila do Slavie VŠ Plzeň, zde už pod jménem Palečková, kde ještě několik let hraje za B družstvo žen, sdružený přebor krajů. Zde se v podstatě završila její hráčská kariera.
Od svých 18 let se věnovala i trénování. Začínala u různých mládežnických družstev. Několik let působila v tréninkovém centru mládeže spolu se Sváťou Pavelkou a Vlastou Hejcmanem.
Od roku 2000 se již naplno věnovala pouze funkcionářské práci: u ligových družstev dorostenek a žen působila jako vedoucí družstva. Pracovala jako sekretářka klubu házené a byla členkou výboru TJ Slavia VŠ Plzeň. Několik let působila v Revizní a kontrolní komisi ČSH.
Házenou je posedlá celá její rodina. Zde platí, že jablko nepadá daleko od stromu. Vždyť její dcera Simona dlouhou řadu let hrála 1. ligu za SVŠ Plzeň a později toto družstvo i trénovala. V současné době toto družstvo (složené převážně z bývalých prvoligových hráček) startuje v regionální soutěži.
Největším zážitkem Jany Palečkové je rodinné trio v jednom družstvu. Jana je vedoucí družstva, Simona družstvo trénuje a Bára v něm hraje.
Jana Palečková je stále aktivní. Každoročně se zúčastňuje setkání s bývalými spoluhráčkami. O tom, že pouto je mezi nimi opravdu silné, svědčí i to, že se sem sjíždějí hráčky i ze zahraničí.
I přes svůj pokročilý věk (letos slavila 77 let, dodatečně blahopřejeme ) stále sleduje dění okolo plzeňské házené a nechybí na žádném zápase, který se v Plzni hraje. Největší radost má, když vidí na palubovce děti hráček, které v minulosti trénovala.
Tak Jano, ať ti tvůj milovaný sport přináší ještě dlouho radost!