Vaš prohlížeč je zastaralý a web tak nemusí být zobrazen správně. Pro zobrazení webu si prosím stáhněte moderní prohlížeč.

Ohlédnutí: Házenkáři málem bez letadla, ale s odhodláním a tříbodovým ziskem

18/03/2021
Při pohledu na rozpis březnové části evropské kvalifikace asi všichni kroutili hlavou. Odehrát tři kola během pěti dnů a z toho jeden v Moskvě, by byla pořádná nálož vždy, natož v době, která si tak neblaze říká koronavirová. Trenér Rastislav Trtík navíc kvůli ní ještě těsně před akcí nasbíral několik neplánovaných omluvenek. Možná málokdo z fanoušků i odborníků věřil v bodový úspěch, ale bojovníci, kteří přijeli, určitě ano. Díky nim, jejich energii, odhodlání a neuvěřitelné chemii, měl tento příběh šťastný konec.
Ohlédnutí: Házenkáři málem bez letadla, ale s odhodláním a tříbodovým ziskem

 

Na ruské borce se obvykle soupeři chystají mnohem déle, ale složitá doba si žádá jednoduchá řešení, takže se reprezentanti vydali do Moskvy „na otočku“ jen s krátkým seznamovacím tréninkem. Házenkáři dosedli ve středu po poledni a rovnou z letiště, kde je uvítal sníh a osmadvacet stupňů pod nulou, vyrazili do haly. A tam, po dlouhé cestě donutili ruské obry hrábnout si na dno a tak tak ubránit jednogólové vítězství.

„Takový kolotoč jsem ve své kariéře ještě nezažil. Bylo to o to těžší, že jsem to prožíval nejen jako hráč, ale i jako pravá ruka trenéra a vnímal jsem obě strany,“ vyznal se po týdenní dřině nejzkušenější hráč týmu Martin Galia a líčil, jak důležitý byl komfort v podobě vlastního letadla, který týmu umožnil kvalifikační zápasy zvládnout.

„Moc nám pomohl přímý let. To nám ušetřilo spoustu sil a času. Všichni hráči si to pochvalovali, mohli jsme se v letadle natáhnout a sbírat síly. Otočili jsme to opravdu rychle a shodli jsme se na tom, že i díky tomu jsme se zvládli připravit na další dva těžké zápasy,“ zmínil český brankář.

 

Český tým na letišti v Ostravě.

 

Proč byl tým za klidný let tak vděčný? No, protože v pondělí v poledne byl dlouho plánovaný let nečekaně zrušen. Původně se totiž měli hráči do Moskvy vypravit vládním speciálem, který mohou v konkrétních případech reprezentační týmy využít. Jenže jsou situace, kdy musí dostat přednost vojenské nebo diplomatické státní mise, a tak i let českého výběru musel být kvůli vládní cestě zrušen. Záložní plán dopravit se charterovým letem vzal za své stejný den, protože letadlo mělo technické problémy. A náhradní letadlo neregistrované v Česku s ohledem na mezinárodní letecká přepravní pravidla nemohlo v Moskvě přistát. Až v úterý odpoledne se podařilo zajistit nejen vhodné letadlo, ale i potvrzení ruské strany umožňující přistání. Klobouk dolů za předvedený výkon nejen na hřišti.

 

 

Hráči se do Brna vrátili nad ránem, ve čtvrtek dopoledne mohli posbírat síly a odpoledne už se zase naskočili přípravy. „Před každým utkáním jsme měli čas jen na jeden krátký trénink, kde jsme ale příliš netlačili na pilu. Diskutovali jsme nad zápasy i u videa, protože hlavní příprava probíhala v hlavě. Při takhle nabitém kempu už toho moc nenatrénujete, ale důležité je, připravit hráče psychicky. A to se nám podařilo nad očekávání dobře,“ ohlížel se za společnou přípravou Galia a přiznal, že měl o spoluhráče i trochu obavy: „Viděl jsem, že jsou kluci po druhém zápase s Faerskými ostrovy, který jsme vyhráli, unavení. Měl jsem strach, jestli po psychické stránce odvetu s Ruskem zvládneme. Házenkářsky jsem věděl, že na to kluci mají, ale oni to zvládli i v hlavách a vydali se ze všech sil. To rozhodlo.“ Je moc důležité vědět, že jsme se v oslabené sestavě tak silnému soupeři herně vyrovnali a dokázali s ním na domácí půdě uhrát remízu.

 

Pohoda i v bublině

Ledaskdo měl asi ještě v hlavě lednového covidového strašáka, snad o to zodpovědněji každý sám za sebe přistoupil k přísně nastaveným covidovým pravidlům. Dny v přísné izolaci a pod neustálým testováním dávají náročnému zápasovému programu ještě další rozměr. „Na kemp jsme přijeli s den starým negativním PCR testem a hned v recepci jsme absolvovali další. Do výsledku testů jsme čekali na pokoji, kdo se nedočkal výsledku, dostal jídlo jedině na pokoj. I pak jsme ve všech prostorách hotelu důsledně nosili respirátory. Sundávali jsme je jen u stolu, kde jsme seděli jen po dvou a to ještě křížem proti sobě. Hotel jsme opouštěli jen, když jsme jeli do haly. A PCR testy jsme opakovali každé dva dny,“ popsal Galia.

 

Jakub Hrstka při PCR testování.

 

Cesta na trénink tak byla téměř společenskou událostí. „Ano, na pokoji jsme byli každý sám a potkávali jsme se jen na tréninku nebo v autobuse. Ale je to nutnost. Nesmíme dopustit, aby si někdo z kempu odvezl covid.“

A byla tu ještě druhá část reprezentační bubliny. Ta, která se se spoluhráči nepotkávala ani na cestách autobusem. Rezervní tým, který trpělivě čekal připravený, kdyby bylo potřeba pomoci. „Kluci v rezervě měli bublinu stejně přísnou. Nebylo jich mnoho, házenkářsky tolik přípravy možná neabsolvovali, ale my jsme hlavně potřebovali, aby byli v psychické pohodě a bezpečně připraveni, pokud by bylo potřeba na zavolání posílit náš tým. Sice jsme nikoho nevyužili, ale i tak rezervnímu týmu můžeme jen poděkovat, že byl připraven nám pomoci,“ vzkázal Galia izolovaným posilám.

 

Záložní tým české reprezentace.

Záložní tým ve vlastní bublině. Doslova.

 

Tým fungoval uvnitř. Energie byla vidět navenek

„Ukázalo se, že tým má obrovskou sílu. Kluci z ligy i ti zkušení z ciziny, kteří převzali roli lídrů, dokázali tým táhnout a body vybojovali,“ těší Galiu, který se pod soupisku do jisté míry také podepsal: „Trenér po mě chtěl, abych tým pomohl charakterově poskládat a apeloval na to, že nejde o ega. Myslím, že se to povedlo a mám z toho hodně dobrý pocit.“

A že to skládání týmu nebylo vůbec jednoduché. „Jasně. Představu jsme měli trochu jinou. Ale vypadla spousta hráčů. Stavěli jsme na sehranosti dvojiček, trojiček, na tom, jak se znají z nároďáku. Náš trumf byl Venca Franc, ten ohromně překvapil. Díky sehranosti se Solem skvěle zapadl a na mezinárodní scéně se dobře uvedl,“ líčil Galia.

 

 

A dál chrlil jméno za jménem, pochvalu za pochvalou: „Lídry byli Tomáš Mrkva a Tomáš Babák, převzali roli po Ondrovi Zdráhalovi a po mě a zhostili se toho úžasně. A vynikající zápasy odehrál i Vojta Patzel, který si energii z ligy přenesl do zápasů. Dominik Solák byl nejvytíženější hráč – hrál v útoku i v obraně, některé věci, které jsem ho viděl ubránit, byly úžasné. Sbíral míče, hrál s obrovskou energií. Pomalu ukazuje, že mu česká liga může být malá. A Užek? Přijel jako jediný pivot a své role se zhostil úžasně. Na poslední zápas se nám povedlo přivést do týmu Leoše Petrovského, který přijel i přes zdravotní trable, stejně jako Staňa Kašpárek. Takhle bych mohl jmenovat každého jednoho z týmu! Fungovalo to a ty tři body jsou důležité.“

Na tomto troj zápasovém kvalifikačním kolotoči se ukázalo, že o vítězství rozhoduje z velké části srdce bojovníka a zdravá míra sebevědomí. Vždyť kolikrát jsme dokázali s ruským obrem uhrát body v nejsilnější sestavě a za optimálních podmínek přípravy?