Vaš prohlížeč je zastaralý a web tak nemusí být zobrazen správně. Pro zobrazení webu si prosím stáhněte moderní prohlížeč.

Tonarova roční zuberská mise: Kluci se během sezóny proměnili z dorostenců v muže

15/06/2021
Trenér Michal Tonar odcházel z Plzně do Zubří s trochu hořkým pocitem. Nakonec to ale s týmem talentovaných zuberských mladíků dotáhl až na konečnou pátou příčku, dokonce v play off trápil i suverénní Karvinou. "Nakonec si všechno sedlo, jen škoda, že u toho nemohli být fanoušci," litoval Tonar po konci sezóny jediného.
Tonarova roční zuberská mise: Kluci se během sezóny proměnili z dorostenců v muže

 

Zubří vybojovalo v závěru sezóny výborné páté místo. S výsledkem a sezónou jste tedy spokojeni?

Byla to velmi povedená sezóna. Obzvláště ze strany kluků, protože takový mladý tým, jaký jsme měli, by na začátku roku nikdo nepasoval možná ani do první osmičky. My jsme se tam však dokázali probojovat a ta čtvrtfinálová série s Karvinou hovořila za vše. Tam tým ukázal svou sílu a kvalitu. Jsem rád i za to, že i když byla série s Karvinou nakonec neúspěšná a my jsme z play-off vypadli, kluci to nevzdali a dokázali hrát házenou do posledního zápasu, do poslední minuty i v utkáních o 5. – 8. místo. Chci kluky moc pochválit za to, že to nezabalili a snažili se o co nejlepší umístění.

 

V dřívějším rozhovoru jste říkal, že se kluci posunuli. V čem konkrétně?

Určitě se zlepšili po herní stránce. Tam to bylo vidět hodně. Když si vzpomenu na první utkání sezóny v Brně, kde jsme byli všichni vykulení, ten tým nevěděl, do čeho jde. Zápas od zápasu se ale kluci zlepšovali a tím si budovali sebevědomí. Velký zlom nastal po příchodu Matěje Šustáčka. Do té doby byli zkušení hráči prakticky jen na křídlech a Milan Malina v bráně. Na středu nám ale chyběl někdo, kdo by hru kočíroval. Matějovým návratem se razantně změnila hra spojek, zvýšil se jejich tlak a tím se začala ukazovat celková síla týmu. Kluci se herně opravdu neskutečně posunuli. V létě to byli ještě dorostenci. Během sezóny se z nich ale stali chlapi. Zesílili, zrychlili, všechno šlo u nich nahoru.

 

Je naopak něco, na čem je třeba zapracovat? V čem vidíte rezervy do budoucna?

Rezervy jsou vždycky. Každý hráč na sobě musí makat neustále. Někteří kluci měli slabiny v obranných činnostech, takže na těch budou muset ještě zapracovat. Pro některé kluky byla naopak malá brána, takže budou muset potrénovat střelbu, někteří mají rezervy v uvolnění jeden na jednoho… Je to individuální. Každý z hráčů během toho roku zjistil, co extraliga obnáší a jakou cestu si zvolit, aby se co nejlépe prosadil.

 

Co byste vyzdvihnul jako největší letošní úspěch?

Už jsem zmínil sérii s Karvinou, ale jsem rád i za účinkování v Evropském poháru, kde kluci měli možnost nasbírat hodně zkušeností. Dokázali jsme postoupit přes Považskou Bystrici, která je momentálně druhá ve slovenské lize. Vyrovnaně jsme následně hráli i se slovinským Velenje, což nás povzbudilo a nakoplo pro zápasy extraligového play-off. Věděli jsme, že nás čeká Karviná, která respekt v naší lize určitě má, a speciálně Zubří nemá s Baníkem z minulosti ty nejlepší zkušenosti. Proto jsem měl velkou radost, že kluci po zápasech Evropského poháru zahodili strach a postavili se Karviné čelem.

 

V další sezóně už Zubří nepovedete. S jakým pocitem odcházíte?

Když jsem minulý rok odcházel z Plzně, byl jsem smutný, protože mi nebyla prodloužena smlouva přesto, že jsem měl pocit, že svou práci dělám dobře a i výsledky týmu byly uspokojivé. Po sezóně v Zubří jsem naopak velmi spokojený. Jakou práci jsem odvedl, to mi nepřísluší hodnotit, to musí udělat někdo jiný, ale musím říct, že spolupráce s kluky i vedením byla moc fajn. S mladými hráči mě to baví a troufám si říct, že to fungovalo a celý tým mi během sezóny přirostl k srdci. Až na podzim do Zubří zase přijedu, tentokrát už v roli trenéra soupeře, stejně se s kluky rád uvidím a určitě dojde i na nějaké přátelské popovídání.

 

Splnila se vaše očekávání, se kterými jste do Zubří přicházel?

Při podpisu smlouvy jsem snad kromě Miry Jurky a pár dalších nikoho neznal. Ve vzduchu viselo mnoho otazníků. Jak to celé bude a jestli mě kluci přijmou jako trenéra, protože v mládežnických kategoriích byli zvyklí na domácí zuberské kouče. Já jsem pro ně byl cizí. Dobré bylo, že vedení klubu si bylo od začátku vědomo toho, že situace nebude jednoduchá a standardní. Nebyl jsem tak pod velkým tlakem. Postupně si všechno začalo sedat a myslím, že nakonec spolupráce fungovala a bylo to vidět i na hřišti. Velká škoda je, že u toho všeho nemohli být fanoušci. Kluci by si podporu zasloužili.

 

Tak snad příští sezónu…

Doufám! Měl jsem i menší sezení s jádrem zuberského fanklubu, kde jsem je prosil, aby byli na kluky hodní a shovívaví, protože pořád jsou to mladí kluci, kteří prvním rokem něco ukázali, a následující rok pro ně bude o to těžší, poněvadž svůj výkon musí potvrdit. Čeká je nelehký úkol, obzvlášť před tak náročným publikem, jaké v Zubří je. Myslím ale, že fanoušci budou dělat všechno proto, aby kluky podpořili a vyhecovali je k vítězným zápasům.