Pauza a Barta hodnotí ME U18: Ambice byly rozhodně vyšší. Hráči ale ukázali velkou sílu

Foto TOP: Dusan Milenkovic

Vysněný postup do hlavní části šampionátu jim unikl. Češi nakonec museli zkousnout boje s týmy, které na tom jsou výkonnostně mnohem hůře. „Ambice jsme měli rozhodně vyšší, ale nenaplnili jsme je. Důvodů je hodně, objektivní je určitě zranění Ondry Kulhánka, který si ho přivodil hned v prvním zápase. To nás hodně oslabilo na pravé spojce. Skončili jsme s bilancí čtyř výher, jedné remízy a tří proher. Skóre je to kladné, ale je pravda, že jsme neuspěli v důležitých zápasech, které rozhodovaly posunu nahoru,“ hodnotí konečné 21. místo na turnaji kouč Pavel Pauza. 

„Bylo náročné prožívat to s chlapci a dodávat jim energii ve chvíli, kdy byl každý zklamaný. Jsem ale přesvědčen, že když to dopadne na úrodnou půdu, může nám i tento turnaj pomoci a tým se vrátí silnější,” doplňuje jej Róbert Barta, který vyzdvihl i podporu fanoušků. Ti od prvního do posledního duelu v srbském Bělehradu národní tým podporovali přímo v hale. „Moc jim děkujeme. Osobně jsem ještě nezažil takové hojné zastoupení našich fanoušků a podporu, jakou nám dokázali vytvořit. O to více nás mrzí, že jsme jim našimi výsledky nedokázali poděkovat za jejich skvělou podporu,“ míní Barta.

Přitom vysněný postup do hlavní fáze nebyl rozhodně nereálný. Češi hned v prvním utkání základní skupiny přehrávali Portugalce a drželi náskok. „Do 45. minuty jsme zápas zvládali. Pak jsme podlehli momentu, že to už dotáhneme, mezitím se Portugalci dotáhli a my už do toho rozjetého vlaku nebyli schopni naskočit. Každý zápas má nějaký výpadek, ale tenhle byl obrovský, a stálo nás to skupinu, respektive postup,“ smutní Pauza, s Portugalci nakonec čeští mladíci prohráli 25:27. V duelu s Izraelem se dorostencům naopak nedařilo, a bod zachránili až sedmičkou po šedesáti minutách. „Výpadek v závěru s Portugalskem nás stál tento duel,“ doplňuje. 

Po výhře 33:29 nad Chorvaty v závěru základní skupiny a vítězstvím nad Černou Horou v nadcházející fázi turnaje čekal na české házenkáře důležitý duel se Švýcarskem. I v něm ale nedokázali dobře konkurovat. „K postupu nám stačila výhra o gól, utkání jsme ale nezvládli. Energie soupeře byla větší od začátku. Náš vstup nebyl dobrý, pro nás to bylo hrozně psychicky náročné a bolestivé,“ vysvětluje Pauza. Národní tým do 18 let tak přišel o možnost zajištění postupového místa na mistrovství světa 2027. 

Evropský šampionát ale ještě nebyl zdaleka u konce. V další fázi rozřazovacích bojů narazili čeští dorostenci na Finy. „Vedli jsme jednoznačným rozdílem a úplně nepochopitelně jsme utkání ztratili. Nastal velký mentální rozklad, v podstatě nevysvětlitelný,” popisuje Pauza prohru 29:30. „Takový zápas se někdy stane a člověk u toho není rád. Je to velmi nepříjemné a má to obrovský vliv na psychiku všech. Pro lidi, kteří nejsou na lavičce a sledují to z povzdálí, je to nepochopitelné,“ líčí trenér. 

Foto: Dusan Milenkovic

Prohra o gól s Finskem odsunula reprezentanty do zápasů o konečné 21. místo, které zaručovalo účast na mistrovství Evropy házenkářů do 20 let v roce 2028. „Chtěl bych vyzdvihnout, že po tomhle nezdaru s Finskem jsme psychicky zvládli další utkání. Zajišťovali jsme EURO pro další generace. A to chtěli i Černohorci a Italové, kteří do zápasu šli s jasnou energií. My jim ukázali možnosti, které v týmu máme,” míní Pauza. 

Podle něj má tým budoucnost. „Hráči budou nepochybně hrát Chance Extraligu a můžou mít ambice se rvát později i do reprezentačního áčka. Teď je důležité, aby dostali šanci pokračovat v mezinárodních utkáních a důležité konfrontaci s ostatními,“ sděluje Pauza.

„Věřím tomu, že se můžeme poučit z letošních zkušeností, které ale má člověk bohužel šanci získat jen na vrcholových akcích. My jsme si to ,vyžrali až do dna’. Když to ale dobře uchopíme, může nám i toto pomoci se posunout na další level. Mohla to být facka ve správný čas, která nám pomůže v budoucnu se lépe rozhodovat pod tlakem, v krizových situacích volit jiná a lepší rozhodnutí. Vítězství na konci šampionátu potvrdila, že jsme hráli skupinu, do které vůbec nepatříme. V mých očích se tým dokázal vyhrabat z absolutního dna a na závěr ukázat svou pravou sílu. I proto klobouk dolů před kluky, protože ta situace, kterou jsme zažívali, opravdu nebyla jednoduchá,“ uzavírá hodnocení Barta.