Představujeme talenty jihočeské házené: Simona Schreibmeierová

Simono, začneme vskutku „nestandardní“ otázkou. Odkud pocházíte, jste třeboňská rodačka?
Jsem z Třeboně, žiji zde od narození, ale místo narození je Plzeň. Pochází odtud moje maminka.

V kolika letech jste začínala s házenou a kdo tě k ní nasměroval? Koketovala jste ještě s jiným sportem?
S házenou jsem začínala ve 3. třídě. Ke sportu mě vedli oba rodiče – oba jsou bývalí ligoví hráči. Maminka volejbal, tatínek házená. Líbil se mi také basketbal, bohužel v Třeboni oddíl basketbalu pro děti není. Proto jsem začala s házenou, ke které mě přesvědčila spíše maminka.

Vzpomněla byste si, kdo byl váš první trenér/ka?
Mojí první trenérkou byla Lída Petržalová. Mým dalším trenérem už byl táta (pozn. Radomír Schreibmeier), který mě trénuje dodnes. Dostal se k tomu spíše náhodou. V Jiskře chyběli trenéři a tak byl požádán o výpomoc. 

Jak jste zmínila, váš otec je zároveň i trenér v TJ Jiskra Třeboň, kde momentálně hrajete II. ligu mladších dorostenek. Je na vás přísnější? Přece jen vidí, že máte talent a pokud se přidá porce píle, je našlápnuto k úspěchu.
Že by byl přísnější si nemyslím, přistupuje ke všem stejně.

Na jakém postu hrajete? Cítíte se silnější v útoku nebo je vám bližší defenzivní práce?
Hraji na postu levé spojky, kde mohu využít svoji výšku. Nevadí mi však hrát na jiných postech. Dokonce jsem zaskakovala i za naši brankářku a docela mi to šlo. Preferuji spíše útok.

Nedávno jste dostala pozvánku na kemp reprezentačního výběru dorostenek. Je to vaše první „obsílka“ nebo už máte nějakou zkušenost se srazy tohoto druhu?
Na reprezentačním srazu jsem byla již dříve (v Kutné Hoře), tento je druhý. 

Další kapitola vašeho házenkářského života se přesunula do Strakonic, kde hostujete do 1. ligy mladších dorostenek. Jak často jezdíte na tréninky?
V tomto roce jsem začala hrát 1. ligu ve Strakonicích. Myslím, že to je důležité pro můj házenkářský růst. Na tréninky jezdíme vždy ve středu a vozí nás rodiče. Vozí nás i na zápasy. Je to trochu náročné skloubit časově, ale stojí to za to. Ve Strakonicích jsem moc spokojená. 

Máte nějaký moment (sportovní výsledek, vtipnou historku) spojený s házenou, na který ráda vzpomínáte?
Za vtipný moment z hráčského života považuji zápas, kde jsem hrála na dvou postech zároveň. Na spojce a současně se po útoku vracela do branky. Bohužel byla velká marodka a nedalo se jinak. Zápas jsme mimochodem vyhrály!

Tento rok je na sport a sportovní aktivity velice skoupý, momentálně je opět dlouhá pauza. Pracujete na sobě, cvičíte, běháte?
V době volna na sobě pracuji podle tréninkového plánu, který nám trenér připravil. Také jezdím do Českých Budějovic, kde cvičím pod vedením kondiční trenérky, a snažím se dodržovat doporučený stravovací plán. 

V 1. lize mladších dorostenek objíždíte kluby s interligovou tradicí a jste jako tým více na očích. Oslovil vás nějaký tým nebo máte indicie, které značí zájem o vaše služby?
Dostala jsem nabídku z Mostu, ale chtěla jsem hrát za Třeboň, případně za Strakonice. Chtěla jsem zatím zůstat v Jihočeském kraji.

Co vás kromě házené baví? Co děláte ve volném čase, pokud vůbec nějaký máte?
Ve volném čase ráda čtu. Jinak mi moc času kvůli házené a škole nezbývá. 

Před pár dny skončilo ME žen, pro náš národní tým bohužel již v základní skupině. Sledovala jste nějaké zápasy, potažmo máte hráčku, která je vám herním projevem sympatická?
Ano, fandili jsme celá rodina. Nedá se říct, že bych měla oblíbenou hráčku, každá má něco jiného do sebe. 

Trošku na jiné téma. Můžete nám říci, co studujete? Máš představu, co byste chtěla v budoucnu dělat? Máte v úmyslu věnovat se oboru blízkému sportu nebo jsou vaše představy o budoucnosti diametrálně odlišné?
Studuji na ekonomickém lyceu v Českých Budějovicích a to mi i s cestami zabere dost času. Jinak bych chtěla studovat na vysoké škole psychologii – třeba i ve spojení se sportem. To mě velmi zajímá.

Děkuji Simono za tvůj čas a za reprezentaci Jihočeského kraje! Hodně úspěchů, ať už hraješ kdekoliv!

Jindřich Kosák