Vaš prohlížeč je zastaralý a web tak nemusí být zobrazen správně. Pro zobrazení webu si prosím stáhněte moderní prohlížeč.

Představujeme talenty jihočeské házené: Veronika Vávrová

22/01/2021 | mládež, reprezentace

„Házenou u nás doma řešíme skoro pořád,“ říká Veronika Vávrová – odchovankyně klubu TJ ČZ HBC Strakonice 1921 a další zástupkyně jihočeského kraje v aktuálním reprezentačním výběru dorostenek. Také ona se na sklonku loňského roku zúčastnila tréninkového kempu v Polsku a odehrála své první reprezentační zápasy za Českou republiku. Znalci jihočeské házené se možná pozastaví nad jménem. Ano, jedná se skutečně o dceru trenéra HBC Strakonice 1921 a aktuálně rovněž krajského trenéra Jihočeského kraje Miroslava Vávry. Proto asi není čemu se divit, že házená je u Vávrových každodenním tématem...

Verčo, prozraďte nám, v kolika letech jste začínala s házenou a kdo vás k ní nasměroval?
Házenou jsem začala hrát v šesti letech. Ale už dávno předtím jsem trénovala doma s tátou, který mě učil, jak správně házet.

Vzpomněla byste si, kdo byl váš první trenér/ka?
Moje první trenérka byla Alena Švehlová, ale jak už jsem zmiňovala, jako první mě začal trénovat táta.

Od té doby už jste odrovnala mraky párů bot, teď přišla pozvánka na kemp reprezentačního výběru dorostenek. Byla to vaše první „obsílka“ nebo už máte nějakou zkušenost se srazy tohoto druhu?
Už jsem byla na více reprezentačních akcích či specializovaných kempech, ale tohle je první v zahraničí a můj první mezinárodní zápas.

Vaše generace se, jak se říká, povedla! Ročníkově vás sice není mnoho, ale dosud sklízíte jen samé úspěchy – vítězství v Žákovské lize, vítězství výběru Jihočeského kraje na republikovém mistrovství... Který dosažený výsledek zatím stavíte nejvýše?
První velký úspěch byl asi v roce 2015, kdy jsme vyhrály Prague Handball Cup, ale největším úspěchem dodnes je asi výhra v Žákovské lize.

Už léta vás trénuje táta. Je na vás přísnější, vidí u vás chyby, které u jiných neřeší? Jak je to u Vávrů?
Myslím, že je na mě přísnější. Hlavně po zápase vždy rozebíráme, co jsem dělala špatně.

V rodině je vás několik házenkářů – táta, bráchové Michal s Davidem, strejda Jirka, dále pak mamka a babi s dědou coby fandové, takže vlastně všichni. Typická „házenou postižená“ rodina. Řešíte doma házenou nebo tohle téma nesmí do domu?
Ano, házenou u nás doma řešíme skoro pořád, ať už naše zápasy nebo zápasy mužů HBC Strakonice (pozn. bratr Michal je aktuálně trenérem prvoligových mužů HBC Strakonice 1921) až po bundesligu nebo nějaká mezinárodní utkání a turnaje.

Tento rok je na sport a sportovní aktivity velice skoupý, momentálně je opět dlouhá pauza. Pracujete na sobě, cvičíte, běháte? Bydlíte v Pracejovicích (vesnice nedaleko Strakonic) – to je ideální prostředí vybízející k pravidelným výběhům.
Ano, chodila jsem běhat, občas i s bratry Michalem nebo Davidem. Cvičila jsem doma, ale už se moc těším, až zase budeme moci trénovat spolu v hale.

V prosinci probíhalo ME žen, které pro nás bohužel skončilo již v základní skupině. Přesto si troufám tvrdit, že naše „repre“ předvedla povedené výkony. Sledovala jste některé zápasy, potažmo máte hráčku, která je vám herním projevem sympatická?
Sledovala jsem všechny zápasy české reprezentace, myslím, že je škoda, že se nedostaly dál. Nejvíce se mi svými výkony líbila Markéta Jeřábková.

Můžete nám na závěr prozradit, co studujete? A máte už nějakou představu, co byste chtěla v budoucnu dělat? Máte v úmyslu věnovat se oboru blízkému sportu nebo jsou vaše představy o budoucnosti diametrálně odlišné?
Studuji na Gymnáziu ve Strakonicích. Chtěla bych se věnovat sportu i do budoucna a chtěla bych tento obor i studovat. Ale ještě pořádně nevím, vysoká škola je zatím daleko.

Děkujeme, Veru, máte skvěle našlápnuto, tak vydržte!

Autor Jindřich Kosák