Vaš prohlížeč je zastaralý a web tak nemusí být zobrazen správně. Pro zobrazení webu si prosím stáhněte moderní prohlížeč.

Po škole tréninky, o víkendu pískání. Pořád se chci posouvat výš, říká Adéla Kozubková

22/02/2023

Nemohla hrát, tak začala pískat. Sedmnáctiletá Adéla Kozubková je hráčkou ostravské Poruby. Na několik měsíců se svého koníčku kvůli zdravotní indispozici musela vzdát. Navzdory zranění u házené zůstala, absolvovala kurz pro rozhodčí a v létě si v rámci mládežnického turnaje Polanka Cup vyzkoušela novou roli. Postavila se na palubovku jako rozhodčí.

Kdy jste se k pískání dostala?
Před rokem, tedy v lednu 2022, jsem absolvovala kurz pro rozhodčí u nás v kraji pod vedením Tomáše Petrušky, Michala Vaculy a Jana Zezulčíka. Ale na hřiště jako rozhodčí jsem se poprvé dostala až v létě na mládežnickém turnaji Polanka Cupu, předtím jsem bohužel nemohla nastoupit ještě ze zdravotních důvodů.

Co vás k pískání přivedlo?
Chtěla jsem si udržet s házenou blízký kontakt. Jelikož jsem už po dvou operacích kolena, na hřiště se zatím stále nevracím. Takže cesta rozhodčího mi přišla přívětivá a rozumná.

Jaké soutěže pískáte? Pískáte jen holky, nebo i kluky?
Pískám zatím mladší žactvo, ale rozhodne bych se chtěla časem posunout a pískat i starším kategoriím. Pískám holkám i klukům, záleží na nominaci KR MSKSH.

Co je zatím vaším největším maximem?
Zatím moc velkých úspěchů v pískání nemám, ale ty přijdou. Postupně se snažím získávat zkušenosti, mám nabídky pískat na PHC a Polanka Cupu. Musím to ale skloubit s hraním.

Kam až byste to v pískání chtěla dotáhnout?
V lednu jsem absolvovala kurz plážových rozhodčích v Praze a poté odpískala i Prague Open Beach Handball turnaj mládežnickým a dorosteneckým kategoriím. Takže momentálně se budu pokoušet postupně zlepšovat své schopnosti a zkušenosti v obou typech, pokusím se navštívit nějaké semináře a uvidím, kam se až dopracuji.

Čím byste motivovala další zájemce, kteří váhají, jestli si pískání vyzkoušet?
Určitě je to jiný pohled na hru. Získání nových kontaktů a seznámení se s dalšími skvělými lidmi.

Dostala jste se během zápasu do nějaké složité situace? Třeba do nějakého konfliktu s hráči či rodiči?
V kategoriích žactva, které zatím pískám, jsou příjemné týmy a s nimi i fanoušci. S trenéry si vše vysvětlíme a rozhodně na mě není vyvíjen velký nátlak z hlediště ani z celého dění na hřišti, za což jsem ráda.

Co je pro vás na pískání nejtěžší? A co vás na něm nejvíc baví?
Občas mi trvá, než si v hlavě přehodnotím celou situaci. Je to těžké, protože se musíte velmi rychle a správně rozhodnout. Každopádně mě baví sledovat malé děti, jak se učí novým věcem, jakou mají radost ze hry. Mě samotnou baví se vzdělávat dalším směrem v házené. Baví mě přijímat nové výzvy a posouvat se výše a výše, jak v pískání, tak i ve hře.

Kromě toho hrajete házenou za Porubu…
Momentálně už je to bohužel více než rok a půl, co jsem po zranění s kolenem. Začínám už ale opět trénovat a doufám, že bych se v polovině druhé části sezony mohla na hřišti v zápase ještě objevit.

Máte nějaký házenkářský sen?
Před mým zraněním jsem sny měla. Teď po vynucené pauze je pro mě nejdůležitější zdraví a od toho se vše bude odvíjet.

Co by vás do budoucna lákalo víc? Kariéra rozhodčí nebo házenkářky?
Vždy to byla kariéra házenkářky, rozhodcovský kurz jsem si udělala v době mého zranění, kdy jsem chtěla být stále v kontaktu s házenou. Nicméně pískání mě baví víc a víc a uvidíme v budoucnu, jak se mi bude dařit.

Máte kromě házené čas i na další koníčky?
Další koníčky se mi s mým časovým rozvrhem bohužel už nenabízí. Jsem ráda, že stíhám po škole tréninky a o víkendu pískat.

Rozhovor pro portál mskhandball