„Do zápasu proti Lovosicím dáme maximum a popereme se o první body,“ říká před startem Extraligy levé křídlo Nového Veselí Luboš Bartůněk

Na úvod návrat k vašim začátkům – kdy jste začal hrát házenou a co se vám na ní líbí?

S házenou jsem začal v 5 letech ve veselské sokolovně. Tenkrát ve Veselí jiný sport nebyl a mně se to moc zalíbilo a už jsem u toho zůstal až doteď. Na házené mám rád hlavně ten kolektiv a také fakt, že to není úplně klasický a známý sport. Aby se hráč dostal na vyšší úroveň, tak mu nestačí být jen rychlý a silný, ale měl by mít také nějakou hráčskou vyspělost, protože se musí v určitých situacích rozhodovat během zlomku vteřiny.

Dva mladší sourozenci se také věnují házené, byl tento sport ve vaší rodině tradicí i předtím než jste sám házenou vyzkoušel?

Házenou hrála naše mamka. Celá rodina házenou žije. Bráchové hrají, mamka je bývalá hráčka a táta moderuje zápasy. Takže u nás doma se často nebavíme o ničem jiném.

Házenkářsky jste celý život spjatý s Novým Veselím. S některými spoluhráči, například Miroslavem Štohanzlem, jste vyrůstal a prošel všemi mládežnickými kategoriemi a vypracovali jste se až do pozice stabilní součásti základní sestavy A-týmu. Jak na tyto roky a úspěchy, kterých jste v dorosteneckých kategoriích dosáhli, vzpomínáte?

S Mírou jsem v házené od malička a vzpomínám na mladší žáky, kdy on hrál spojku a já střední spojku. Oba jsme spolu prošli všemi kategoriemi a nejradši vzpomínám na dorostenecké kategorie s ročníkem 1996, kde jsme měli skvělou partu a povedlo se nám vyhrát ligu i Československý pohár. To jsou pro mě nejlepší vzpomínky, byli jsme spolu 24/7.

Máte nějaký zážitek či úspěch z vaší hráčské kariéry, kterého si ceníte nejvíc?

Dostat se do juniorské reprezentace byl pro mě velký úspěch a dalo mi to spoustu nových zkušeností. Ale nejradši asi vzpomínám na Československý pohár v Nových Zámcích se starším dorostem, kde jsme vyhráli. Celá ta sezona (2014/15) byla jedna velká jízda a zisk titulu a poháru byl skvělou tečkou za všemi mládežnickými kategoriemi. Právě takovýchto zážitků si na házené nejvíce cením.

Jaké jsou Vaše dojmy z letošní letní přípravy pod vedením nového trenéra a přípravných utkání, které byly poměrně značně poznamenány situací ohledně pandemie koronaviru?

Bývalý trenér Pavel Hladík mě trénoval skoro celou dobu od minižáků. Po takové době byla změna dobrá. Tréninky jsou nyní úplně jiné a s novým trenérem do týmu přišla motivace více makat. Příprava byla náročná a jediné, co mě mrzí, tak zrušené zápasy s týmy zvučných jmen, ale s tím se nedá nic dělat. Všechny odehrané přípravné zápasy splnily účel. Poznali jsme, na čem je třeba zapracovat a kde jsou naše silné stránky. Jsem moc rád, že jsme posunuli hru jinam a hlavně ji zrychlili. To je určitě největší pokrok a uvidíme, jak se nám podaří přípravu zúročit v sezoně.

Letní příprava pro Vás osobně nebyla letos odlišná pouze v osobě nového trenéra. Úspěšně jste absolvoval bakalářské studium na vysoké škole a rozšířil tak řady „pracujících hráčů“. Jak si zvykáte na nový „režim“?

Tenhle režim je velice náročný, a když jsem nyní jeden z pracujících hráčů, tak konečně chápu, jak těžké je spojit práci a sport dohromady a celé to zvládat. Ještě si na to budu muset asi chvíli zvykat, ale věřím, že se to bude jenom zlepšovat.

Před sezónou odešlo několik „starších“ hráčů, navíc se aktuálně do širšího kádru novoveselského A-týmu zapracovává poměrně velké množství hráčů z dorosteneckých kategorií. Rázem jste tak ve 24 letech čtvrtým nejstarším hráčem. Jaká je atmosféra v týmu?

Ještě loni jsem hrál naše týmové fotbálky sem tam za mladé, letos se k tomu ani nepřibližuji (smích). Musíme zúročit práci s mládeží a vychovávat si opory u nás ve Veselí. Bude to spousta práce a je to běh na dlouhou trať, ale věřím, že tahle nová vize je ten správný směr. Mladí kluci mají obrovský potenciál a není s nimi žádný problém, jsou pokorní a snaží se dát týmu co nejvíc.

Jaká jsou vaše očekávání před nadcházející sezonou? Co říkáte na los evropského poháru, který vašemu týmu přisoudil soupeře z Kypru?

Pořád dokola se opakuje, že Extraliga bude ještě vyrovnanější než loni. A je to pravda. Spousta týmů posílila a konkurence bude velká. Až během sezony se ukáže, kdo se nejlépe připravil po tak dlouhé pauze. Není to jednoduché, když jsou hráči zvyklí mít maximálně 14 dní volno a pak najednou nevidí palubovku více než měsíc. Pokud jde o evropský pohár, pro nás to budou velké zkušenosti, zahrát si s týmem z Kypru, těším se na zápasy a doufám, že proběhne vše podle plánu a nebude se nic odkládat nebo rušit.

V sobotu vás čeká první utkání nové extraligové sezóny – televizní zápas na půdě Lovosic. Jaká očekávání máte před tímto utkáním? Jistě se již všichni těšíte na ostrý soutěžní zápas…

S Lovosicemi jsou to vždy bojovné zápasy. Loni jsme doma těsně vyhráli a v Lovosicích naopak těsně prohráli, oba zápasy byly velmi vyrovnané a letos určitě chceme znovu bojovat o body. Po dlouhé době mistrák, všichni už se těší na soutěž. Navíc v Lovosicích hrají Honza Kupa a nově i Dan Zourek, takže zápas bude mít určitě náboj. Do zápasu půjdeme na maximum a popereme se o první body.

Autorka Karolína Straková