Trénink v době „pocovidové“ – náměty a doporučení
Organizačním možnostem řízení tréninku s ohledem na aktuálně platná vládní protiepidemická opatření se věnuje Česká unie sportu ZDE. Prosíme, sledujte aktuální informace ČUS a jejich aktuální výkladová stanoviska k platným opatřením.
Níže předkládaný materiál se věnuje metodické stránce námětů a doporučení pro házenkářskou přípravu, jednotlivé kroky je třeba vždy přizpůsobit aktuálně platným vládním opatřením!
Vážené kolegyně a kolegové trenéři,
jsme v situaci, kdy se malými krůčky můžeme postupně vracet k tréninku. Všichni se na něj těšíme, ale na nás trenérech je, abychom euforii dokázali racionálně udržet v patřičných mezích. Jinak hrozí, že způsobíme víc škody než užitku. Při rozhodování a plánování můžeme vycházet pouze z obecných poznatků o sportovním tréninku a z minima literárních zdrojů, které se problematikou tréninku v „pocovidovém“ období zabývají. Předkládaný materiál je snahou ulehčit vám rozhodování v situacích, které mohou nastat a se kterými v podstatě nikdo z nás nemá hlubší zkušenosti. Je určen všem věkovým a výkonnostním kategoriím s výjimkou profesionálních týmů Extraligy a MOL ligy.
1. Co můžeme očekávat?
Období „hibernace“ soutěží bylo velmi dlouhé, v podstatě můžeme mluvit o 6 měsících bez soutěžního zatížení. To je 3-4x víc než v normálním období. Musíme tedy počítat s tím, že se objeví jevy dříve neobvyklé:
- Někteří hráči a hráčky se po tak dlouhém období nečinnosti už nebudou chtít k pravidelné závodní činnosti vrátit (odvyknou pravidelném režimu a „omezením“, která pravidelný trénink a soutěže z časového hlediska vyžadují) – jinak řečeno, můžeme počítat s úbytkem hráčů/hráček v jednotlivých týmech
- Prohloubí se výkonnostní rozdíly (zejména v oblasti kondice) uvnitř týmu - někteří hráči a hráčky se během celé doby snažili řídit řadou návodů a doporučení ke kondičním cvičením, která jim byla předkládána jak přímo vlastními trenéry, tak v médiích ČSH i jiných institucí. Ale i v tomto případě se zejména u mladších hráčů a hráček dá předpokládat výrazný rozdíl v kvalitě provádění cvičení. Budeme tedy začínat společnou přípravu s hráči a hráčkami s daleko většími rozdíly aktuálních kondičních předpokladů herního výkonu, než jsme zvyklí
- Pokles aktuálních dovednostních předpokladů musíme očekávat u všech hráčů a hráček, mnozí z nich, obrazně řečeno, „nedrželi míč v ruce 6 měsíců“. Lze tedy předpokládat deficity v přesnosti a plynulosti provedení i těch herních činností, které hráči a hráčky v předcovidovém období běžně zvládali. Koordinační nedostatky se projeví nejen v kvalitě hry, ale mohou v některých případech (zejména tam, kde se jedná o povolený tělesný kontakt se soupeřem) být nebezpečné pro zdraví
- V období zákazu byly omezeny i možnosti přímého sociálního kontaktu. Tento „deficit“ pociťovali hráči a hráčky i přes to, že plně komunikovali prostřednictvím médií, neboť i v předcovidovém období byla součástí života „elektronická“ komunikace, tu ale doplňovali přímým sociálním stykem. Tato záležitost může mít dva aspekty. Jednak je třeba se připravit na to, že po otevření se budou hráči a hráčky snažit vzniklý deficit „dohnat“ a zejména na prvních TJ můžeme předpokládat bohatší komunikaci mezi hráči/hráčkami, což může ubírat koncentraci potřebnou na provádění tréninkových aktivit. Druhým aspektem je nebezpečí, že někteří hráči/hráčky „odvykli“ základním pravidlům sociálního jednání a chování ve skupině a může se stát, že se objeví konflikty z toho vyplývající.
- Nelze bohužel ani vyloučit (doufejme, že jen v některých případech) další vnější rušivý vliv a tím bude situace ve školách. Že se období omezení projevilo i v poklesu znalostní úrovně žáků je reálné. Je pravděpodobné, že některé zejména výběrové školy nebo jednotliví učitelé budou mít snahu vše dohnat co nejrychleji a „zahltí“ žáky spoustou látky, úkolů, projektů apod. Tím se samozřejmě zmenší množství volného času, které naši svěřenci mohou věnovat tréninku a může to vést ke konfliktům uvnitř rodin i směrem k týmům.
2. Jak se s tím můžeme vypořádat?
- Připravit se na jednotlivé TJ pečlivěji než obvykle. Mít připraveno víc variant jednotlivých cvičení pro různé počty zúčastněných hráčů a hráček. Skutečný počet příchozích může hodně kolísat i v průběhu jednoho týdne a jednou z věcí, která může hráče a hráčky motivovat zpět k pravidelné činnosti, je fakt, že uvidí trenéra připraveného vyrovnat se s každou situací
- Zejména na prvních TJ opatrně dávkovat zatížení. Nebude v našich možnostech mít o každém hráči/hráčce aktuální lékařské informace, a navíc je možné, že mnozí hráči a hráčky prodělali tzv. bezpříznakovou (popř. velmi lehkou) formu onemocnění. I z tohoto důvodu se možná hodí postup doporučený v manuálu vydaném VSC Viktoria, ten doporučuje 5 postupných kroků. V prvním se doporučuje (zjednodušeně) první týden trénovat v rozsahu cca poloviny obvyklé tréninkové doby a s intenzitou na úrovni cca 60% obvyklé úrovně. Zejména u menších dětí je ale známo, že neumí hru „vypustit“, to znamená, že hrají vždy naplno. Proto je u nich důležité střídat hry s větším zatížením s hrami odpočinkovými (více náročnými na drobnou motoriku, přemýšlení apod.), ale hlavně po každé hře věnovat určitý čas reflexi (zpětné informaci, jak hra vypadala, co bylo dobře a co ne apod.) tak, aby došlo k potřebnému zotavení. V dalších krocích dochází k postupnému navyšování zátěže. Velmi zjednodušeně řečeno, na obvyklou úroveň zátěže bychom se mohli dostat po cca 5-6 týdnech pravidelného tréninku. Klubům na vyšší výkonností úrovni lze doporučit prostudování uvedeného materiálu na https://www.vsc.cz/docs/navrat.pdf.
- Naprosto nezbytné bude v rámci TJ rozdělit hráče/hráčky do skupin podle aktuální výkonnosti. To je opět náročnější na přípravu a organizaci jednotlivých TJ, ale na druhou stranu, pokud to zvládneme, můžeme skupinovou formu využívat i trvale v dalším období ke zkvalitnění tréninku. Popis výhod přesahuje možnosti předkládaného textu, trenéři vyšších licencí by ale měli vědět, o co se jedná.
- Dovednostní nejistota hráčů a hráček přímo vyzývá k nutnosti postupného zvyšování požadavků na herní činnosti. I hráčům, kteří v době omezení pravidelně prováděli veškerá možná cvičení, nejvíce chyběl míč a budou činnosti s ním preferovat. Zejména na prvních TJ jim ho samozřejmě můžeme dopřát v nejvyšší možné míře, avšak ve cvičeních, která jsou jednoduchá a je velká pravděpodobnost, že je hráči zvládnou bez výše uváděného nebezpečí zranění. Asi se vyplatí začínat činnostmi, které se odehrávají bez nutnosti přímého tělesného kontaktu. Jinak řečeno – zejména u mladších kategorií by cvičení na nácvik a zdokonalování řešení situace 1:1 neměla být obsahem úplně prvních TJ. Stejně tak co se týče střelby, nelze předpokládat vysokou kvalitu, a tak v prvních TJ doporučujeme zaměřit se (i z hlediska určité ochrany zdraví brankařů) spíše na zasahování určených prostorů v brance.
- Specifické je i postavení brankářů. Nejen, že budou pravděpodobně trpět stejnými neduhy jako ostatní, ale je třeba se připravit na dvě situace. První je znovu si zvyknout na tzv. „obouchání“ (jejich těla si musí znovu po dlouhé době zvyknout na pocit úderu, rány). Druhý související projev, který se může dostavit, je pocit strachu a bolesti. Jako jeden z prostředků jak toto odstranit, se nabízí střelba z větší vzdálenosti, s větší šancí pro brankáře být úspěšný.
- Všem samozřejmě nejvíce chyběla vlastní hra a její aplikaci tedy nemůžeme odkládat. Alespoň na prvních TJ ale doporučujeme spíše formu průpravných her na větší ploše s menším počtem hráčů (3:3, 4:4), což zmenšuje počet situací s tělesným kontaktem a z nich plynoucího nebezpečí. U menších dětí by mohlo být řešením využití pohybových her s úplným nebo částečným oddělením hrajících týmů (míčová válka, přihrávaná do zázemí apod.). POZN. JE NUTNÉ POSTUPOVAT S OHLEDEM NA AKTUÁLNĚ PLATNÁ VLÁDNÍ PROTIEPIDEMICKÁ OPATŘENÍ!
- Teprve poté, co v rámci vlastních TJ nabydeme jistotu, že hráči zvládnou hru v normální podobě, můžeme uvažovat o hraní utkání. Potřebná doba k dosažení této úrovně může být odlišná družstvo od družstva a není reálné dát nějaká přesnější časová doporučení, nicméně musíme uvažovat v řádu týdnů. U menších dětí může být tato doba kratší (ale asi ne méně než 14 dní respektive absolvování 4-6 TJ). Strategie ČSH počítá s tím, že do konce sezony 2020-21 budeme s výjimkou Extraligy a WHIL hrát pouze přátelská a turnajová utkání a zahájení soutěžního provozu se předpokládá (za příznivého vývoje epidemické situace) od podzimu 2021. POZN. JE NUTNÉ POSTUPOVAT S OHLEDEM NA AKTUÁLNĚ PLATNÁ VLÁDNÍ PROTIEPIDEMICKÁ OPATŘENÍ!
- Zmiňovaná zvýšená potřeba sociálního kontaktu by se měla odrazit i ve stylu řízení TJ ze strany trenéra. U vyšších věkových kategorií je možno více využívat forem, které vyžadují podíl hráčů/hráček na řízení (typicky určování hodnotících kritérií v dovednostních soutěžích v rámci skupinového tréninku – za kolik se počítá branka vstřelená do pravého horního rohu apod. - nebo výběr hráčů do týmů v průpravných hrách) či v odůvodněných případech i volbu obsahu určité části TJ. Upevňování a obnovování vnitřních týmových pravidel může napomáhat i společná účast hráčů na jiných (mimoházenkářských) aktivitách – společná návštěva utkání jiné sportovní hry, kulturní akce, společný turistický výlet apod. POZN. JE NUTNÉ POSTUPOVAT S OHLEDEM NA AKTUÁLNĚ PLATNÁ VLÁDNÍ PROTIEPIDEMICKÁ OPATŘENÍ!
- Přesto, že v době „hibernace“ se hráči mohli věnovat (individuálně a rozdílně) pouze všeobecné pohybové průpravě, neznamená to, že jí můžeme v nastávajícím uvolnění úplně vynechat. V průběhu soutěžního období sezony také zařazujeme do programu týdenního mikrocyklu určitý objem všeobecné přípravy a tento princip bychom měli dodržet i nyní!
Všechny výše uvedené záležitosti mají jen formu obecných doporučení. Jedinou osobou, která dobře zná aktuální situaci v týmu, je trenér, a tudíž konkrétní rozhodnutí ohledně obsahu a formy TJ nemůže dělat někdo jiný (ani vyšší orgány ČSH).
Přejeme vám všem hodně invence při přípravě a realizaci tréninkových jednotek v nastávajícím období a co nejrychlejší návrat do „normálních“ poměrů!