Duklu čeká obměna kádru a realizačního týmu. „Trenér Tonar dostane volnou ruku,“ říká staronový sportovní ředitel Čurda

Mistrovský titul v extralize nakonec vybojovala Plzeň, přemožitel Dukly ze semifinále play-off. Nemrzí vás teď vyřazení o to více, když jste se Západočechy sehráli velmi vyrovnanou sérii a chyběl jen krůček k tomu, abyste postoupili do finále vy?

Chybělo opravdu málo. Je to pro mě pořád zklamání a asi ještě nějakou chvíli bude, protože jsme v sérii s Plzní ukázali, že jsme na postup měli. Rozhodly dvě důležité věci. Jednak nemohl kvůli zranění hrát Jonáš Patzel, který pro nás v sezoně byl jedním z klíčových hráčů. S ním bychom byli silnější. Druhý aspekt je, že jsme v pátém rozhodujícím zápase nepodali takový výkon, jaký umíme podat. Udělali jsme 15 technických chyb. To v zápase, v němž hrajete o finále, zkrátka nesmíte udělat.

Nicméně až zklamání vyprchá, asi dokážete na uplynulé sezoně najít i pozitiva, že? Kromě bronzových medailí například i v tom, že mladí hráči nabrali cenné zkušenosti z těžkých střetnutí v play-off…

I když jsme nakonec nepostoupili do finále, celkově hodnotím sezonu jako úspěšnou. Před jejím začátkem jsem nás po odchodu Víta Reichla a Vojtěcha Patzela vnímal jako tým, který může hrát okolo pátého místa. Realita však předčila moje očekávání. Mimo jiné i proto, že se osvědčili mladí hráči typu Martina Březiny. Výchova mladých talentů a jejich plynulý přechod do A-týmu, je náš dlouholetý koncept, který funguje. Za 15 let, co jsem sportovním ředitelem, máme 12 medailí. Navíc od nás pravidelně odchází hráči do nejlepších soutěží na světě, za všechny jmenujme například Milana Kotrče, Dieudonného Mubenzema, Víta Reichla či právě Jonáše Patzela. Takže mi dává smysl v této cestě pokračovat i do budoucna.

Stejně jako před rokem v případě Víta Reichla a Vojtěcha Patzela i nyní Duklu opouští dva pilíře sestavy v podobě Matěje Klímy a Jonáše Patzela. Jak tyto hráče a jejich góly plánujete nahradit?

Kromě Jonáše Patzela a Matěje Klímy odchází z pravé spojky i Martin Grištšuk, jenž se vrací domů do Estonska, protože nedávno založil rodinu. Pokračovat s námi nebude ani Denis Harabiš, jenž míří na Moravu, odkud pochází. Změny v hráčském kádru ale nejsou jediné, obměnou projde i realizační tím, v němž už nebudou Václav Vraný a Jiří Kotrč. Takže odejde celkem šest lidí, kteří se na zisku bronzových medailí podíleli. Za jejich úsilí a práci bych jim chtěl poděkovat. U hráčů půjdeme z velké části opět osvědčenou cestou sázky na mladé talenty. Kromě šesti dosavadních dorostenců se do naší sestavy začlení také devatenáctiletý Martin Maleček z prvoligového Chodova, jenž nastupuje na pravém křídle. Další posily mají už házenkářských zkušeností více. Z Německa se vrací Filip Březina, jenž byl v Dukle u zisku titulu už v roce 2017. Ze Zubří pak přijde na levou spojku slovenský reprezentant Marek Hlinka. Už také mohu potvrdit, že za Duklu bude v nové sezoně nastupovat také Jakub Rumian, jenž dosud hrál za Hranice. To je z mého pohledu jeden z nejzajímavějších hráčů na pravé spojce. Je mu teprve 18 let, vkládám do něj velké naděje.

A realizační tým? Mluvil jste o odchodu Václava Vraného a Jiřího Kotrče, sezonu jste však označil za úspěšnou, tak proč něco měnit?

Důvodů je více, rozhodně mezi nimi ale není nespokojenost s výsledky a výkony týmu. Například Václav Vraný končí proto, že už pro něj bylo příliš obtížné s házenou skloubit rodinný a pracovní život. Jiří Kotrč, jehož rady a zkušenosti pro mě byly vždy velmi cenné, byť byla jeho pozice u A-týmu méně nápadná, bude pokračovat jako trenér u mládeže – konkrétně u dorostenců v celku Lions Hostivice. Navíc je potřeba si uvědomit, že moje role v pozici hlavního trenéra byla od začátku avizována jako dočasná a provizorní. Mělo jít jen o jednu přechodnou sezonu, než se nám podaří pozici trenéra obsadit. Nikdo nepočítal s tím, že z toho nakonec z toho budou tři roky. Teď ale provizorium končí, hlavním trenérem Dukly bude dosavadní kouč Zubří Michal Tonar.

Takže na lavičce Dukly končíte i vy…

Ne tak docela. Sice se naplno vracím do role sportovního ředitele, ale při zápasech budu Michalovi k ruce, pokud bude chtít. Michal je velmi zkušený trenér, v Plzni i Zubří trénoval sám, stejně tomu bude i u nás. Dohoda s ním je taková, že moje vytížení na trénincích bude daleko menší než dosud, protože se budu starat v klubu o jiné věci, jako je sportovní zabezpečení. Období v pozici trenéra si nicméně velmi vážím, protože to pro mě jakožto sportovního ředitele byla jedinečná příležitost vidět fungování týmu i klubu jinýma očima. Získal jsem mnoho skvělých zkušeností, které teď určitě využiji. Práce s týmem mě po celou dobu nesmírně bavila, zároveň byla ale také únavná. Teď je hlavním trenérem Michal a já se na spolupráci s ním po všech stránkách těším.

Bude zcela na novém trenérovi, jakou koncepci hry do Dukly přinese, nebo po něm vedení klubu bude chtít, aby navázal na dosavadní pojetí, jež jste razil vy s Václavem Vraným – tedy dynamickou házenou založenou na agresivní obraně s rychlým přechodem do útoku?

Nový trenér dostane volnou ruku, protože se nám výrazně mění kádr. Na druhou stranu ale nečekám, že Dukla najednou začne hrát naprosto odlišným způsobem. V uplynulé sezoně jsme měli nejvíce rychlých útoků ze všech týmů v extralize. Podpořeno to bylo i vynikajícími výkony Tomáše Petržaly, který dál zraje. Podle mě to byla jedna z jeho nejlepších sezon vůbec na Dukle. Z odborných pohovorů, které jsme s Michalem Tonarem měli, vyplývá, že se mu náš dosavadní systém líbí a bude na něj chtít navázat. Je zvyklý pracovat s mladými hráči, což ukázal v Zubří, kde jsem od jeho svěřenců rychlou házenou viděl také. Takže mi přijde, že do našeho konceptu výborně zapadá. Kádr na novou sezonu jsme už skládali společně.

Co Duklu čeká teď? Změnili jste nejbližší program s ohledem na to, jak moc nabitá byla druhá polovina sezony, v níž se dohánělo „koronavirové“ manko?

Nejbližší plány jsme skutečně změnili, protože sezona byla atypická. Měli jsme tam čtyři karantény, kdy jsme netrénovali, pak se muselo okamžitě po pár dnech hrát. Proto jsme si po sezoně spolu Michalem Tonarem a novým kondičním trenérem Janem Petruželou sedli a dohodli jsme se, že po sérii o bronz dostanou hráči netradičně hned 14 dní volna. Po sérii o bronz byli hodně potlučení a vyčerpaní, takže po nich chceme, aby úplně vypnuli. Nikomu nebudeme bránit, když si bude chtít jít zacvičit, na druhou stranu nám ani nebude vadit, když někdo nebude dělat vůbec nic. Tento týden pak máme přechodné období s doplňkovými sporty a posilovnou. Následovat bude čtyřtýdenní dovolená a oficiální společná příprava nového týmu začne 12. července. Její součástí by měl být velmi silně obsazený turnaj ve Slovinsku i přátelská utkání s celky z 1. a 2. Bundesligy, jako jsou například Coburg či Aue. Doufám, že nám to Covid nenaruší jako loni, kdy jsme do zahraničí nemohli odcestovat. V rámci Česka pak pojedeme na již tradiční turnaj do Lovosic

Jaké cíle si pro novou sezonu s obměněným kádrem i realizačním týmem dáváte?

Cíle jsou jednoduché. Na Dukle to je každoročně boj o medaile. Věřím, že budeme zase v první čtyřce. Znovu chceme hrát také evropské poháry. Podle toho, co jsem zatím dohledával, bychom díky třetímu místu měli právo startu mít.

Autor Janis Aliapulios