Tři opory Zory v širší nominaci na EURO 2020. Trojice hráček, které se snaží se svým týmem i přes složitou aktuální situaci udržet svojí fyzickou i psychickou kondici a vrátit se zpět do rozběhlé soutěže a které musí být také připraveny na možnost povolání k reprezentačnímu týmu. A současně netradičně také trojice hráček, jejichž sourozenci rovněž působí v reprezentačních týmech české házené. To je Martina Přikrylová (Salčáková), Tereza Fryčáková nebo Magda Kašpárková.

Tereza Fryčáková

Vaše jméno se objevilo v širší nominaci na EURO. Co to pro vás znamená? Byla jste někdy dřív v reprezentaci třeba mládežnických kategoriích nebo je to pro vás úplně nová zkušenost? Případně máte nějakou zkušenost z větších mezinárodních turnajů?

Jsem určitě ráda, že jsem v širší nominaci.  Na pár srazech jsem už kdysi byla a byla to super zkušenost, kdyby to vyšlo i tentokrát určitě bych taky byla ráda. V mládežnických kategoriích pod vedením Lubomíra Krejčíře jsme absolvovaly všechno, co jsme mohly a vždy na tyto časy velmi ráda vzpomínám.

Jak vnímáte aktuální situaci vzhledem k vzájemným mezinárodním utkáním, když ve většině zemích se trénuje, někde normálně pokračují soutěže a jinde, jako například u nás, byla teď situace složitější? Jak moc si myslíte, že to může ovlivnit tato střetnutí?

Samozřejmě je to "nespravedlivé", že někdo může trénovat a jiný ne a myslím, že to bude mít vliv na spoustu zápasů, ale musíme respektovat vládní nařízení a doufat, že to nebude trvat dlouho a my si budeme moci zahrát házenou jako dřív, bez omezení.

Všechny tři máte sourozence, který se pohybuje ve stejném sportu. Kde působí aktuálně a jak to máte vzájemně nastavené? Jste často v kontaktu? Panuje mezi vámi nějaká rivalita nebo se spíše hecujete, podporujete či si radíte?

Moje sestra hraje momentálně ve Slavii Praha. Rivalita mezi námi samozřejmě je, ještě k tomu při vzájemných zápasech hrajeme přímo na sebe, jak se říká tělo na tělo, takže je o to větší.  Samozřejmě si i fandíme, pokud výhra jejich týmu nějak významně neohrožuje postavení našeho týmu.

Magda Kašpárková

Vaše jméno se objevilo v širší nominaci na EURO. Co to pro vás znamená? Byla jste někdy dřív v reprezentaci třeba mládežnických kategoriích nebo je to pro vás úplně nová zkušenost? Případně máte nějakou zkušenost z větších mezinárodních turnajů?

Když jsem dostala první pozvánku na sraz seniorské reprezentace, nesmírně mě to potěšilo. Nikdy předtím jsem totiž nefigurovala v mládežnických reprezentacích a o to více si toho cením, že si mě trenéři všimli. Vidět své jméno na soupisce širší nominace na mistrovství Evropy je pro mě velký úspěch.

Jak vnímáte aktuální situaci vzhledem k vzájemným mezinárodním utkáním, když ve většině zemích se trénuje, někde normálně pokračují soutěže a jinde, jako například u nás, byla teď situace složitější? Jak moc si myslíte, že to může ovlivnit tato střetnutí?

Situace v České republice není příznivá pro žádného sportovce. Každý tuto "přestávku" v soutěži může využít po svém, například trénovat individuálně a tím být zase o trošku lepší. Soutěže se pozastavily pouze v Česku, proto hráčky působící v zahraničí mají velkou výhodu, především v tom, že hrají zápasy a mají normální tréninky v halách. My můžeme sice posilovat, běhat a tak dále, ale nikdy to nenahradí tu herní část. Kdyby to takto pokračovalo delší dobu, mohlo by to výrazným způsobem ovlivnit házenou v Česku.

Všechny tři máte sourozence, který se pohybuje ve stejném sportu. Kde působí aktuálně a jak to máte vzájemně nastavené? Jste často v kontaktu? Panuje mezi vámi nějaká rivalita nebo se spíše hecujete, podporujete či si radíte?

Mám bráchu Standu Kašpárka, který momentálně hraje za maďarský klub MOL PICK SZEGED. Rivalita mezi námi je minimální, každý jsme úplně jiný. Já jsem 175 cm „malá“ pravoruká spojka a on 202 cm „obří“ levoruká spojka. Když se vidíme, tak je to většinou mimo sezonu, takže se o házené bavíme minimálně. Na jaře byl ovšem doma 3 měsíce kvůli pandemii koronavirus, tak jsme spolu chodívali i trénovat do posilovny v Žeravicích. Co se týče povzbuzování, tak já jsem velký fanda a na zápasy, kdy hraje Szeged Ligu mistrů, se dívám. Maďarské zápasy mě moc neberou :). Brácha mi většinou před zápasem napíše, ať se daří. Standa je pro mě velký vzor, myslím si, že každý házenkář by chtěl v jeho letech získávat zkušenosti po boku nejlepších hráčů světa.

Martina Přikrylová

Vaše jméno se objevilo v širší nominaci na EURO. Co to pro vás znamená? Byla jste někdy dřív v reprezentaci třeba mládežnických kategoriích nebo je to pro vás úplně nová zkušenost? Případně máte nějakou zkušenost z větších mezinárodních turnajů?

Vidět své jméno v širší nominaci na EURO je pochopitelně příjemné. Nicméně na svém postu levého křídla jsem nominovaná s dlouholetými stálicemi a oporami české reprezentace Veronikou Malou a svojí ségrou Kristýnou Mika. Je více než zřejmé, že zůstanou-li obě zdravé, na šampionát bezpochyby odcestují ony. Je mi ctí vedle jejich jmen figurovat na papíře, avšak herní kvalitou jsou holky mnohonásobně lepší. Proto tuto nominaci nikterak nepřeceňuji a pevně věřím, že jejich výkony budu sledovat a obdivovat jako fanoušek. Se seniorským nároďákem jsem absolvovala jediné soustředění, z juniorského věku mám zkušenost bohatší – v roce 2012 jsem hrála na mistrovství světa, kde se našemu týmu podařilo postoupit ze skupiny.

Jak vnímáte aktuální situaci vzhledem k vzájemným mezinárodním utkáním, když ve většině zemích se trénuje, někde normálně pokračují soutěže a jinde, jako například u nás, byla teď situace složitější? Jak moc si myslíte, že to může ovlivnit tato střetnutí?

Popravdě řečeno, aktuální situace je podle mého názoru dost hraniční. U nás opět od 12. října soutěže stojí a trénuje se převážně individuálně nebo venku. Jen hrstka týmů z české ligy si může dovolit absolvovat pár tréninků týdně v hale, a to navíc v sousedních zemích, kde epidemie nedosahuje takové expanze jako u nás. To pochopitelně herní připravenost hráček z domácí soutěže může ovlivnit a může to být naší nevýhodou. Naštěstí máme v reprezentaci převážné zastoupení házenkářek působících v zahraničních zemích, které jsou v oblasti sportu koronavirovými opatřeními aktuálně zasaženy podstatně méně než my, týmy trénují a soutěže se hrají. Navzdory dlouhému ročnímu hernímu výpadku, kdy ženská reprezentace spolu neodehrála žádné utkání, věřím, že se holkám podaří na šampionátu uhrát přijatelný výsledek. V týmu je spousta zkušených hráček, které spolu navíc tvoří soudržnou partu a umějí spolu vytvořit velkou společnou synergii.

Všechny tři máte sourozence, který se pohybuje ve stejném sportu. Kde působí aktuálně a jak to máte vzájemně nastavené? Jste často v kontaktu? Panuje mezi vámi nějaká rivalita nebo se spíše hecujete, podporujete či si radíte?

Moje sestra Kristýna je aktuálně kromě české reprezentace také hráčkou francouzského klubu Achenheim Truchtersheim Handball. Odmalička jsme velké parťačky. Vždycky jsme si spolu rozuměly a podporovaly se. Protože je ségra starší, pořád mi v házené pomáhala a radila, vyrůstat vedle ní byla skvělá škola. Vždy pro mě byla velkým (nejen házenkářským) vzorem. V seniorském věku jsme se dokonce potkaly v jednom dresu ve Zlíně a v Olomouci a mně se tím splnilo jedno z mých sportovních přání – hrát společně a krýt si vzájemně záda. Ale zažily jsme i období rivality, když se naše házenkářské cesty rozešly a v nejvyšší ženské soutěži jsme nastoupily proti sobě, ona za Veselí a já za Zlín. To jsme se neustále provokovaly a na hřišti jsme si nic nedarovaly. Mimo hřiště jsme ale pořád byly parťačky, a tak je to dodnes, i když už sestra hraje šestý rok ve Francii. Vždycky, když přijede do Česka, trávíme spolu každou volnou chvilku.

Děkujeme hráčkám za rozhovor a přejeme jim, jejich týmů a samozřejmě celé české reprezentaci mnoho úspěchu a sil v nadcházejících měsících.

Autorka Klára Sovová