Hodonín oslavil první vítězství. "Děvčatům zafungovala hlava, taktika disciplinované běhavé hry slavila úspěch," těší trenéra Střelce
Jak hodnotíte vítězné utkání v Plzni?
Po domácí prohře, kdy jsme v utkání nezvládli posledních deset minut prvního poločasu, bylo hodně těžké najít cestu, protože jsme věděli, že případná další prohra by nám asi už podlomila kolena. Video, rozbory, pohovory a hlavně najít ideální sestavu, to byl jasný úkol celého tréninkového týdne a samozřejmě jsme museli soupeře něčím překvapit.
Co konečně zafungovalo, jaké kvality se sešly, že tentokrát to už bylo vítězné utkání?
Tak hlavně začala fungovat děvčatům hlava, myšlení, kdy bylo nutné odehrát celých šedesát minut na doraz. Naše taktika byla jasná: musí vítězit obraná činnost podpořená brankářem a trestat chyby soupeře. Vymazali jsme elitní hráčky domácích a zvolená taktika disciplinované běhavé kombinační hry slavila úspěch. A navíc Kalinová rozdávala ty správné noty spoluhráčkám pro hru. Udělali jsme pouhých sedm technických chyb a brankářka Zichová chytala s padesátiprocentní úspěšností, a to by byl opravdu hřích nezvládnout to.
Hráčky jistě už takovou vzpruhu potřebovaly. Jak důležitá je pro tým tato výhra?
Už v šatně a při rozcvičení bylo vidět, že hráčky vědí, o co v Plzni jde a jejich přístup ke všemu byl takový, jak bych si představoval. Už v Prešově jsme ukázali mnoho věcí, které umíme a chceme hrát. Škoda jen, že tohle všechno nepřišlo dříve, ale v zápasech je již vidět, že naše sebevědomí může jít nahoru. Před sezonou jsme řešili spoustu problémů se zraněními a odchodem klíčových hráček, navíc polské legionářky si dávaly příliš dlouhý čas na adaptaci, dnes už je zejména Cygan velmi platnou hráčkou základního kádru a věřím, že i Malecka půjde sportovně nahoru.
Hodonín má v soutěži velmi mladé družstvo. Dá se představit nějaká filozofie nebo vize, se kterou aktuálně v klubu pracujete?
Po mém příchodu do Hodonína se zlepšila hlavně komunikace s okolními kluby Ivančic, Kunovic a Bohunic, za což všem děkuji. Nechceme jít cestou hvězd, které nebudou ke klubu nic cítit. Vybrali jsme si mladé talentované hráčky, které si všeho váží, poctivě trénují a jejich odměnou je nasazování do MOL ligy třeba od začátku a ne v posledních minutách, až jsou utkání rozhodnutá. Je to pro ně obrovská škola a pro nás příslib do budoucnosti. I když se netajíme tím, že bychom potřebovali zkušeného lídra, který by to uměl v rozhodujících chvílích vzít na sebe. Když ho nemáme, musíme si ho vychovat.
Můžete představit nějaké zajímavé talenty v hodonínském týmu a třeba i to, jak vidíte jejich potenciál do budoucna?
Z hodonínského dresu vzešlo za krátkodobou historii (klub slaví letošním roce 15 let vzniku, pozn.) řada dorosteneckých a juniorských reprezentantek České republiky ¬- Barbora Zichová, Nikola Kalinová, Valerie Smetková (v současnosti Baník Most a ženská reprezentace, pozn.), za zmínku určitě stojí Sára Drexlerová, do budoucna Sára Meclová i hráčky které v současnosti v Hodoníně hostují a to zejména Barbora Vavroušková, obě sestry Krejčíkovy, Daniela Tvrdoňová a doufám, že v hodonínském dresu brzy nastoupí juniorská reprezentantka Míša Smějová. Máme velice dobře postavenou mládežnickou základnu, takže se o budoucnost nemusíme bát.
Jaké jsou slabé stránky hodonínského týmu a v čem je naopak jeho síla a kvalita?
Tak jak jsem hovořil, my jsme s mnoha top týmy ligy sahali pár minut před koncem po výborném výsledku, někdy i vítězství, ale nezkušenost a psychika hrály svoji roli. Naopak máme super kolektiv, stoprocentní účast v tréninkovém procesu a hlavně nepodléháme tlaku okolí, které nás nikdy nešetří. Navíc vytvořené podmínky vedením klubu jsou ideální, hráčky mají vše, co potřebují. Škoda, že Hodonín není univerzitní město, dobrá dopravní dostupnost Brna i Olomouce toto alespoň trochu vynahrazuje.
Jak vidíte letošní MOL ligu? Kvalitu jednotlivých týmů a s ní i celé soutěže?
Je to hodně divný ročník a možná bych řekl, že i neférový zejména v podzimním období, kdy se vlivem pandemie vše rozbilo. Na druhou stranu jsme rozhodně rádi, že nám svaz umožnil hrát. Jen se bojím dopadů, jak to vezme mládež, půl roku neví, co je sport a co s nimi vlastně bude. V MOL lize dominují tři, čtyři týmy, se kterými se nikdo nemůže porovnávat, ostatní můžou přinášet zajímavé výsledky ale také i vyhořet. Já osobně přes současnou super kvalitu týmů Michalovců, Dunajské Stredy i Šaľy jsem pro samostatnou českou ligu a možná nějaké nadnárodní finále, to je ovšem pouze můj osobní názor.
A co říkáte na poslední výsledky česko-slovenských zápasů, v nichž výrazně bodují slovenské týmy i nad družstvy ze špičky české části soutěže? Je to jen o aktuální formě nebo se domníváte, že to reflektuje nějaký dlouhodobější trend v úrovni házené v Česku a na Slovensku?
Výsledky slovenských týmů mě nepřekvapují, stabilizovaly své zázemí. Spíš jsou překvapivé výbuchy Olomouce, Poruby v utkáních s nimi, protože tyto týmy se chtějí řadit mezi elitu české části MOL ligy. Na druhé straně jsou tu týmy Písku, Plzně, Zlína a také náš tým, které věří, že jejich čas brzy přijde.
Foto: Pavel Vavroušek