Chytat proti Rusku? Něco nepředstavitelného, těší se na EURO brankářka Karin Řezáčová

Pro Handball+ Michal Koštuřík

Už máte potvrzeno, že pojedete na EURO v roli dvojky?

Řekli nám, že pojedeme všechny tři, tedy Petra Kudláčková, já a Sabrina Novotná. Jasnou jedničkou je Peťa, fyzicky i herně je na tom dobře. Určitě tu zátěž v pohodě zvládne. Je na ni zvyklá z klubu. Já jsem připravená na to, že se můžu do zápasu podívat. Moc se těším. Musím se na to ještě pořádně psychicky nachystat. Určitě je to něco víc než chytat v Plzni českou ligu.

Měla jste před sezonou v hlavě, že byste se mohla vejít do nominace?

Doufala jsem, že bych mohla jet jako trojka, aspoň holky podpořit. Vůbec jsem si nemyslela, že bych si na EURO mohla zachytat. Když se Lúca (Satrapová) zranila, bylo mi jí hrozně líto. Známe se už dlouho, chodila jsem se na ni jako dítě dívat. Moc jsem jí vždycky fandila. Byla jsem vážně smutná, že bude teď minimálně rok stát.

Nechybí jen první brankářka, ale i další opory Hrbková, Korešová, Mika či Ryšánková. Jste hodně oslabené?

Určitě oslabené jsme, ale družstvo, které tady máme, se taky jeví docela dobře. Mohlo by to jít. Spíš přes týmovou hru než jednotlivce. Všichni věděli, že Iveta Luzumová (Korešová) měla svou kličku jedna na jednu. Teď musí holky hrát víc spolu.

Jak se vám daří trénovat pod tátou?

Přijde mi to normální. Na trénincích nevnímám, že je to táta. Beru ho jako trenéra. Je mi vlastně jedno, kdo mě trénuje. Já je stejně moc neposlouchám. (smích) On se zajímá o hráčky. My máme brankářského kouče Radka Motlíka, který se nám věnuje dvakrát týdně.

Jak reagujete, když spoluhráčky na kouče nadávají? Je to furt váš otec.

Když jsem unavená, nadávám taky. (úsměv) Vůbec ho nebráním.

Zjevně spolu trávíte spoustu času, že?

Dřív jsme se doma moc nepotkávali. Táta pořád někde trénoval, já taky. Teď spolu trávíme určitě o dost víc času. A je to fajn. Nevadí mi to. O házené se hodně bavíme. Řešíme, jak zlepšit naši situaci v Plzni, protože body zatím žádné nejsou.

Proč jste odešla ze Slavie?

Nepohodla jsem se s vedením, nebyla jsem spokojená ani s trenérem. Ani jsem moc nechytala a asi bych nechytala ani tento rok. Jako jednička je Pavlína Michalská, k ní Markéta Šlejtrová a přišla tam i Martina Koudelková, ročník 2002. Byly bychom tam čtyři a nehrála bych. Proto jsem vzala Plzeň, kde můžu chytat. Ve Slavii jsem neměla trenérovu důvěru.

Nedává vám někdo otevřeně najevo, že vás do branky tlačí táta?

To ne. Ale pár lidí si určitě myslí, že jsem úspěšná proto, že mě táta protlačuje. Přitom je na mě občas přísnější než na ostatní holky. Ale nevadí mi to.

Budete nervózní, pokud půjdete do akce třeba proti Rusku?

No jéje, bývám hodně nervózní. Potřebuju dva tři dobré zákroky, aby mě to pustilo.

A když nepřijdou?

Tak je to ještě horší. (úsměv) Ruská házená je pro mě něco naprosto neuvěřitelného. Ty hráčky jsou strašně rychlé, každá má tři druhy střelby. Není to jako u nás, kdy má holka oblíbený roh a tam střílí. Ruskou házenou moc obdivuju a líbí se mi na ni koukat. Je pro mě docela nepředstavitelné si proti Ruskám stoupnout a chytat. Myslím, že každý házenkář má rád jejich házenou. Je fakt hezká. Už to nejsou medvědi, co to tahají přes sílu.

Házenou hraje i vaše dvojče Nikol. Má taky dobře nakročeno?

Ona byla talentovaný pivot. Ale v hlavě to má postavené jinak, nechce hrát házenou. Dnes už ji ani moc nebaví. Hraje první ligu za Lions Hostivice. Moc netrénuje, kašle na to. Nemá vůbec ambice být lepší než já, dostat se do reprezentace. Přemlouvám ji, ale je to s ní těžké. Kdyby se tomu pořádně věnovala, určitě může něco dokázat. Ještě v mladším dorostu byla hodně šikovná. Ale pak na to začala kašlat. Ve starším dorostu si urvala koleno, je po plastice. I proto nemá ambice se do toho vracet naplno.

Jste na sebe podobné?

Někdo říká, že v obličeji jo. Jinak mám ale o deset centimetrů víc a o dvacet kilo míň. Takže jsme docela rozdílné. Vždycky jsem byla o dost vyšší. Ona má kulatý obličej, já oválný. Nemyslím, že jsme na sebe podobné.