Galoš je cvok v brance. Určitě nás může posunout, uvědomuje si Kudláčková

Plánujete i po návratu do Slavie zůstat součástí národního týmu? Pozvánku na úvodní zářijový kemp i blíží se přátelský dvojzápas se Švédskem jste obdržela.
Chci reprezentovat vždy, když o mě trenéři projeví zájem a budu zdravá. Vezmu si zbytek dovolené, pár dní pokryju neplaceným volnem. Ale nepotřebuju být jednička za každou cenu. Třeba mě mladé holky vyšoupnou.

Výběr žen po dvanácti letech Jana Bašného převzal norský kouč Bent Dahl. Co na změnu říkáte?
Už po týdnu byl vidět ohromný posun. Pomůže nám, že nikdo nemá své místo jisté. Proti panu Bašnému nemůžu říct ani slovo, nebál se mě jako mladou vzít do repre a postavit do branky. Ale nový impuls byl potřeba. A je zřetelný.

Součástí nového realizačního týmu je v roli brankářského specialisty i gólmanská legenda, 43letý Martin Galia. Jaká je s ním spolupráce?
Galoš je génius. Cvok v brance. Jeden z nejlepších gólmanů, kterého jsem sledovala už jako malá. Líbí se mi, jak se snaží předat své zkušenosti u reprezentace mužů, v karvinské mládeži a teď i nám. Určitě nás může posunout o kus dál. Poprvé v kariéře mi někdo předal trochu jiný pohled na chytání. Galošův názor gólmana mi ukázal, kdy a proč udělat jaký pohyb.

Jaké jsou tréninky pod jeho vedením?
Věci vysvětlí a názorně předvede, trénuje s námi. A je s ním sranda. Jeho karvinský přízvuk mě zabíjí (směje se). Spoluhráčky Karin Řezáčová s Anitou Poláčkovou jsou z něj taky nadšené. Galoš jim jednou řekl, že by mohly být jeho dcery. Berou ho jako autoritu, ale zároveň si ze sebe navzájem nebojí udělat srandu.

Snaží se vám předat něco ze svého stylu?
Jo, trochu chlapského chytání do nás chce dostat. Bojím se, že to už se ve svém věku nenaučím, ale mladé holky si ho určitě můžou adaptovat.

Na souhru s realizačním týmem budete mít dost času, listopadové mistrovství Evropy totiž bude bez české účasti. Pustíte si ho v televizi?
Ano, kouknu se. Ale bude to smutné. Na konci roku už jsem si zvykla jezdit na šampionáty. Aspoň stihnu nakoupit vánoční dárky, to je jediné pozitivum (hořký úsměv).

Vrátila jste se zpět ze zahraničí. Co vás tak těší na návratu do Slavie?
Takovou partu jsem tu ještě nezažila. Výsledky oproti minulé sezoně jsou o sto procent lepší. Po malém vyhoření ve Francii jsem získala novou chuť do házené. Tým šlape parádně, funguje i komunikace s trenéry a vedením. Problémy se řeší otevřeně. Navíc Praha je můj domov. Jsem hrdý rodák, Pražák jak poleno. Je mi jedno, že jsou tu mraky lidí, kteří se na sebe mračí. Miluju to tady.

Co se v Dijonu stalo, že přišlo vyhoření?
Vlastně nic konkrétního. Prostředí bylo profesionální, výsledky solidní. Ale přesto jsem nebyla spokojená. Jednou nohou doma jsem byla už před dvěma roky, ale po povedeném mistrovství Evropy jsem přijala nabídku z Francie a zkusila se rok živit jen házenou. Není to nic pro mě. Cítila jsem, že mi zakrňuje mozek. Soustředit se jen na balon mě ničilo. Čím si mám vyčistit hlavu, když se zrovna nedaří?

Takže teď pracujete na plný úvazek?
Ano, můžu myslet i na něco jiného než házenou. Pracuju jako recepční na plicním oddělení. Mám vztah k medicíně. Hlásila jsem se na lékařskou fakultu, jenže s házenou to zkombinovat nešlo. Mám ale skvělý kolektiv. Když mě něco baví, zlepšuju se rychle. Ještě se samozřejmě mám co učit. Ve zdravotnictví nastávají nečekané situace a pomůže jenom hromada praxe. Zatím mě práce naplňuje, ale pořád nevím, co budu dělat po kariéře. Vždyť od šesti let jsem jen chytala a házela balony. Pro někoho jsem možná přelétává holka, která neví, co se životem, ale potřebuju se teprve poznat. Najít své pracovní místo.

Zvládáte zaměstnání kombinovat s házenou?
Mám pevnou pracovní dobu, takže stíhám i tréninky. Někdy je samozřejmě náročné kombinovat pět tréninků týdně, dva zápasy a práci. Sil mám ale dost.

To se projevuje i na výkonech, Slavii táhnete zpátky mezi českou špičku. Na co si věříte?
Chceme do finále play off. A já bych si hrozně ráda sáhla na titul, pořád mi chybí a holkám to podsouvám (úsměv). Sesadit Most se však nikomu devět let nepovedlo.

Je v budoucnu naděje vyrovnat se Baníku po finanční stránce?
Šanci moc nevidím. V menších městech, kde ženská házená dominuje, to možné je. Ale v Praze, kde jsou snad všechny sporty? Máme velkou nevýhodu. Profesionální smlouvu tu nedostaneme.