Veronika Galušková je po Slavii tahounem Plzně. "Naše cíle zůstávají stejné, jsme pevně nohama na zemi," říká trenér Řezáč

Plzeň se v předchozích dvou vystoupeních v MOL lize „namočila“ do bojů o záchranu. Jednou jí to nevyšlo a nedohranou sezónu 2019/20 tak opět strávila v 1. lize, napodruhé nejvyšší soutěž udržela, ačkoliv loni by stejně nesestoupila ani z posledního místa. Trenér Richard Řezáč chtěl letos zabojovat o příčky, které by atakovaly hranici národního play off. A pokud jeho svěřenkyně udrží svoji aktuální formu, může se ambice změnit v realitu.

Výraznou posilou týmu se stala Veronika Galušková. Ta se připojila na hřišti ke své sestře a sestřenici a svými výkony pomáhá nejen jim, ale celému týmu, v každém utkání bojovat o body. Aktuálně je se sedmapadesáti přesnými zásahy nejlepší střelkyní soutěže. Základ úspěchu ale není jen v útoku, Plzeň se může zároveň pochlubit pevnou obranou, která je co se průměrného počtu inkasovaných gólů týká druhou nejlepší v lize. Za ní stojí reprezentační brankářky Karin Řezáčová a Michaela Malá. Na tato témata se rozpovídal Richard Řezáč.

Aktuálně jsou před vámi jen kolosy Most a Michalovce, představovali jste si na začátku soutěže, že na tom budete po sedmi kolech takto dobře?

Moje osobní předpověď byla, že po sedmi kolech budeme mít 8 až 10 bodů. Takže jsem potěšen, že se nám podařilo do tohoto ročníku takto vstoupit. Ale že budeme za zády těchto favoritů, mě mírně překvapilo.

Oproti loňskému ročníku je zatím pořadí týmů dosti přeházené, loňští semifinalisté jsou v druhé polovině tabulky. Naopak Plzeň, Písek a nováček z Kynžvartu jsou vepředu. Znamená to něco, nebo je příliš brzy na hodnocení?

Když jsem na soustředění jeden večer seděl s kolegy, tak jsem tento průběh předpovídal s tím, že se nikdo nebude divit. Jak Písek, tak Kynžvart mají v kádru zkušené hráčky, nás posílila Veronika Galušková. Takže poměry sil se rozložily mezi více týmů. V play off bude určitě Most, ale o zbylá tři místa bude ještě velký boj.

Mění se nějak vaše předsezónní cíle? Přáli jste si atakovat příčky play off, nepřemýšlíte vzhledem k vývoji nad tím, že účast mezi nejlepší českou čtyřkou je už pevným úkolem?

Naše cíle zůstávají stejné, jsme pevně nohama na zemi a snažíme se maximálně připravovat na jednotlivá utkaní. Soutěž je dlouhá a bude zaležet na tom, jak vydrží forma a zdraví hráček. Každý tým potká určitě nějaká slabší pasáž a bude zaležet, jak rychle se z toho dostane.

Týmu hodně pomáhá Veronika Galušková, která byla zvolena spolu s Hanou Mučkovou hráčkou MOL ligy a v anketě o osobnost MOL ligy byla druhá. Co všechno s sebou do Plzně přinesla?

Veronika je už samozřejmě v MOL lize tradiční jméno a ocenění si zaslouží. V důležitých momentech dokáže být na hřišti rozdílovým článkem. Je to obrovská bojovnice, ochotná nechat v zápase ze sebe vše. Do týmu přinesla vyšší kvalitu a jsem rád, že děvčata se snaží maximálně přizpůsobit, čímž se naše výkony jakožto celku zvedají.

Drží se role hráčky, nebo pomáhá a radí i během tréninků?

Jak v tréninku, tak v zápase drží roli hráčky. Je v tomto ohledu profesionálka. Samozřejmě společně vzpomínáme na léta ve Slavii a připomínáme si útočné varianty, které pro ni byly oblíbené. V určitých fázích v tréninku si pochopitelně sama řekne, jaký timing by potřebovala od spoluhráček. Ale u nás obecně mají hráčky možnost si říct, jak to vidí… Ale pak to řeknu já a platí to (smích). Je důležité komunikovat a vnímat se vzájemně, bez toho nejde společně uspět.

Myslíte si, že i bez její přítomnosti na hřišti je tým již na takové úrovni, aby pokračoval v aktuálních výkonech?

To je vždy těžké hodnotit, ale určitě se všechny hráčky posunuly a jsou schopné vzít zodpovědnost na sebe. Do jaké míry by se nám dařilo neumím posoudit. Snažím se tým jako celek posunout na vyšší úroveň, to je můj osobní cíl, aby tady vzniklo stabilní ženské družstvo, které bude stálým účastníkem MOL ligy.

Bylo něco, na co si ona nebo spoluhráčky musely zvykat, nebo do týmu, ve kterém má spoustu známých i příbuzných, zapadla rychle?

Tak musela si zvyknout na to, že bude hrát více v obraně. Poslední léta byla v obranné fázi málo vytěžovaná a já jsem byl vždy přesvědčen, že bránit může jak na trojce, tak na dvojce. Má velký herní přehled a jen jde o to, jak to já jako trenér využiji. Jinak, co se týče tymu, tak se vrátila domů a je mezi svými. Takže možná si jen musela zvyknout na nižší komfort v šatně, kde nemáme vířivku (smích).

Spolu s ní stojí také tým na obraně a brankářkách. Jak Karin Řezáčová, tak Michaela Malá patří do reprezentačních týmů, na tomto postu asi panuje za vás spokojenost?

Obranná fáze je vždy o spolupráci obrana – brankář. Takže tam je třeba vždy najít systém, který sedne oběma stranám. Samozřejmě ne vždy to klape. Ale obecně přáním každého trenéra je mít oporu v brance. Mojí snahou vždy bylo mít spolehlivé brankářky a dovolím si tvrdit, že jsem měl v týmech vždy alespoň jednu, ale spíše dvě až tři! A není náhoda, že brankářky, které prošly pod rukama mně a mým kolegům specialistům, jsou v národních družstvech a oporami svých týmů. Takže v tomto ohledu jsem nikdy neměl obavy na postu brankáře.

Trénink brankářek má v Plzni na starost Radek Motlík, bývalá extraligová hvězda. Mluvíte nějak i do těchto tréninků?

Ano, u nás se povedlo “zatáhnout” Motlase do ženské házené. Je to velice svědomitý člověk s jasným cílem - uspět! Do jeho práce mu nezasahuji. Je to čistě jeho rank, a pouze se společně bavíme o poznatcích. Já jich mám mnoho a snažím se mu pouze nepatrně napovídat, co ho asi čeká (smích). Vždy mi dá za pravdu. Stal se nedílnou součástí našeho týmu a gólmankám to vyhovuje. Brankářky řeším až při zapase, a to je v kontinuitě s Radkem, protože to máme, co se gólmanek týče, stejně.

Jsou nějaké konkrétní situace, posty či řešení situací v obraně a v bráně, s čím stále nejste spokojený?

Kdybych odpověděl, že jsem spokojený, byl bych špatný trenér! Trenér musí být vždy nespokojený. Ale v momentální situaci, která je, jsem rád, že můžeme neomezeně trénovat a hrát. Co se týče postů, tak tam máme posty zdvojené a pivota a gólmanky dokonce ztrojené. A stále se snažíme zapojovat juniorské hráčky, aby byly připravené kdykoliv nastoupit. Systémově stále pracujeme na přechodové fázi, tam je největší sila, která rozhoduje utkaní, stejně tak individuální činnosti jednotlivců 1:1.

Do konce podzimní části zbývá pět zápasů, co si od nich slibujete a co byste z nich rádi vybojovali?

Podzimní část začíná být rozbitá poháry, ať už evropskými nebo Českým pohárem žen. Takže herní rytmus je složitější. Ale my jdeme zápas od zápasu a ideální by bylo být po podzimní části v kontaktu se špičkou. Ale bude záležet, jaký vliv na to bude mít zhoršující se situace ohledně další vlny pandemie…