Vaš prohlížeč je zastaralý a web tak nemusí být zobrazen správně. Pro zobrazení webu si prosím stáhněte moderní prohlížeč.

Emilka je zatím poslední házenkářka z rodu Haberů. Ke sportu se dostala před čtyřmi roky

04/06/2025

Rodina Haberů měla vždy velmi sportovní tradici. Otec rodiny hrál národní házenou a měl dva syny - Vladimíra a Zdeňka. Zdeněk se naplno věnoval hokeji a hrál za národní tým. Později měl právě Zdeněk dva syny – Iva a Zdeňka. Zdeněk mladší byl házenkář a měl dvě dcery - Johanu a Annu. Obě pokračovaly v házenkářské tradici a hrály za DHC Plzeň. Druhý syn Ivo se věnoval hokeji a měl tři dcery. A ta nejmladší, to je Emilka Haberová, aktuálně poslední aktivní házenkářka z tohoto rodu.

Emilka Haberová se narodila 4. října 2010 v Plzni jako poslední z pokolení rodiny Haberů a je hrdým pokračovatelem tradice této sportovní rodiny, známé díky házenkářským a hokejovým úspěchům. Již od útlého věku projevovala velký zájem o jakýkoliv sport. Ve třech letech zvládala lyže, plavání, začala jezdit na bruslích, na kole a aktivně se věnovala moderní gymnastice, kde získala svoje první ocenění a medaile. Její aktivní povaha však vždy toužila po nových výzvách, což ji přivedlo na tenisové kurty, kde se zápalem a bojovností řádila s tenisovou raketou. Nicméně, jako přirozeně společenský a přátelský člověk, hledala týmový sport, ve kterém by mohla rozvinout i svou potřebu kolektivu.

V roce 2021 objevila svou opravdovou vášeň – házenou. Tento sport jí okamžitě přirostl k srdci a stal se středobodem jejího života. Dnes je házená nejen její největší radostí, ale i hnacím motorem, a největším zklamáním bývá, když se nemůže zúčastnit tréninku nebo zápasu. V současnosti hraje za starší žačky DHC Plzeň, ale má i hostování do 2. ligy mladších dorostenek HK Slavia VŠ Plzeň.

A jak ji vidí její trenérka Jarka Šmrhová: „Emilka je moc milá a usměvavá holka. Přestože házenou hraje kratší dobu než ostatní, díky svému a nadšení a velké snaze při trénincích udělala neuvěřitelný herní posun. Nejprve začínala jako brankářka. Pak ale dostala příležitost v poli a záhy se ukázalo, že právě zde bude moci naplno rozvinout svůj potenciál. V letošní sezóně byla oporou týmu starších žaček DHC Plzeň a dokázala s ním vybojovat zlato v Plzeňské lize, a také velice cenné stříbro v Žákovské lize.“

Vladimír Haber je házenkářskou legendou. Rodák z Třemošné prožil bohatý sportovní život, který spojil s házenou. Jako hráč začínal v Tatranu Třemošné. Svými výkony zaujal a brzy se dostal do špičkových házenkářských klubů – Škody Plzeň, Dukly Praha i Baníku Karviná. Hráčskou kariéru uzavřel v Německu – v HSC Bad Neustadt a úplně na závěr HC Weiden.

Po cestě posbíral řadu vynikajících úspěchů. Celkem dvakrát dosáhl na titul mistra republiky – jednou s Duklou Praha (1969-1970) a jednou se Škodou Plzeň (1973-1974).

Veleúspěšná byla i jeho hráčská reprezentační kariéra. Se lvíčkem na prsou odehrál celkem 178 mezinárodních zápasů. Dvakrát se zúčastnil MS (1974 v Německu a 1978 v Dánsku) a dvakrát Olympijských her (1972 Mnichov a 1976 Montreal). A byla to Olympiáda v Mnichově, kde společně s týmem dokázali vybojovat stříbrné medaile.

Současně s hráčskou kariérou začíná ale velmi brzy působit i jako trenér. Od roku 1981 je držitelem trenérské licence A a od roku 2002 nejvyšší trenérské licence EHF Master Coach.

Působil v Německu, ale i v nejlepších českých klubech – Dukle Praha, a také v téměř domácí Plzni. Ať už to bylo pod názvem Lokomotiva, Škoda nebo Kovopetrol. S Kovopetrolem nejen dvakrát dosáhl na titul mistr republiky, ale také odehrál úspěšně řadu zápasů v Lize mistrů.

Významná je i jeho stopa u reprezentačních týmů mužů. Zde působil s přestávkou 10 let. A během této dlouhé doby se třikrát zúčastnil mistrovství světa a dvakrát mistrovství Evropy.

Podobně jako kariéru hráčskou i tu trenérskou ukončil v Německu.