Prezident Chvalný: Vstupujeme na neprobádané území, ale je důležité, aby se soutěže hrály a dohrály. Naším úkolem je podpořit nižší soutěže a nejmenší házenkáře

Po pětiměsíční pauze startují naplno házenkářské soutěže. Jak se zpětně díváte na to překotné období v polovině března, kdy se situace měnila z minuty na minutu a vše vyvrcholilo úplnou stopkou pro házenou i sport obecně?

Dnes se na to možná člověk dívá trochu jinak, ale v té době nebyla ve hře žádná jiná varianta ani na profesionální úrovni, natož na amatérské. Postihlo to závěr sezóny, nebyli jsme na to připravení a neviděli jsme před sebou žádný horizont, kdy se situace zlepší. Ukončení soutěží tak bylo jedinou logickou cestou. Nyní je před námi otázka, jak se s touto dlouhou absencí vyrovnáme především právě na amatérské úrovni. Věřím, že ta profesionální se se situaci vypořádá, i když výpadek finančních prostředků zde bude rozhodně vyšší než na té amatérské úrovni. Na druhé straně pro amatérskou úroveň může být zásadním problémem potenciální oslabení členské základny, samozřejmě vedle oslabení finančního.

A co dnes? Situace je opět nepřehledná. Na začátku prázdnin se zdálo, že to nejhorší je za námi a najednou je vše jinak… Jak probíhala tedy příprava na nový „covidový“ ročník?

Od začátku koronavirové krize intenzivně komunikujeme a spolupracujeme se státními institucemi, například Národní sportovní agenturou, Českou unií sportu nebo ministerstvem zdravotnictví. Monitorujeme situaci a řešíme možné varianty. Ano, v červenci to vypadalo, že je druhá vlna jen předpokladem pesimistů a situace se uklidňuje. S tím se mírně utlumila i jednání s institucemi. Ovšem v reakci na rychlý vývoj situace v srpnu jsme se opět rychle zapojili do kolotoče intenzivních jednání a s Národní sportovní agenturou projednáváme vydání nějakého, když ne závazného, tak alespoň doporučujícího manuálu, jak přistupovat k této situaci v rámci soutěží týmových sportů. Koncept Národní sportovní agentury (NSA) jsem již připomínkoval, ale zatím NSA žádný materiál nevydala. Nicméně alespoň jedna věc se rýsuje v konkrétních obrysech. V konceptu - projednaném a neustále projednávaném s hygienou a ministerstvem zdravotnictví - se právě nepředpokládá, že by při nakažení jedné osoby šlo do karantény celé družstvo.

Daří se vám koordinovat situaci i s jinými sportovními organizacemi? Jak ony situaci řeší?

Celou situaci a způsoby řešení projednávám intenzivně rovněž s ostatními svazy – například florbalem, volejbalem či basketbalem. Tyto svazy samozřejmě rovněž připravují svoje opatření, ovšem oficiální stanoviska či manuály rovněž dosud nevydaly. My máme bohužel smůlu v tom, že naše soutěže začínají dříve. Takže se bohužel nemůžeme opřít v této chvíli o nic hmatatelného a pokud NSA žádné podklady nevydá, vydáme se jako první na toto trochu neprobádané území .

A jaká je to tedy cesta?

Domnívám se, že názory ve společnosti jsou takové rozpolcené. Někdo by hrál za každou cenu a současnou situaci kolem koronaviru vidí jako přehnanou, někdo naopak pod heslem „zdraví je přednější“ nevidí dohrání soutěží jako zásadní. My se můžeme vypravit i tou extrémní cestou a vydat manuál, který bude tak opatrný, striktní, omezující a finančně zatěžující, že bychom možná neodehráli ani kolo. Ale to přece nemá smysl takto ohrožovat zejména malé kluby. Proto čekáme do poslední chvíle na oficiální stanovisko NSA, abychom mohli použít mírnější a přiměřené omezení, které je splnitelné i malých klubech, v nejrůznějších podmínkách. Naším základním cílem musí být a je, abychom mohli soutěže realizovat a dokončit. Tohle náš sport potřebuje ze všeho nejvíce.

Můžete tedy přiblížit nějaká konkrétní opatření, která házenou v této – již rozběhnuté – sezóně budou nutně doprovázet?

S ohledem na to, že se situace rychle mění a i státní zpráva na vývoj reaguje rychle se měnícími opatřeními, je jasné, že nemůžeme dát plnohodnotné, nezpochybnitelné a trvalé stanovisko k celé situaci Covid - 19. Přesto jsme připravili pokyny k organizaci soutěžních utkání v házené související s hygienickými a epidemiologickými opatřeními, které definuje nutné kroky pořadatelů soutěžních utkání. Soustředili jsme se především na zajištění prostoru hrací plochy a jejího nejbližšího okolí, neboť pravidla dotýkající se chování diváků definují zpravidla přímo nařízení státní správy. Námi předkládané pokyny definují obecná pravidla prevence pro hráče a realizační týmy a také povinnosti členů ČSH v případě výskytu symptomů či pozitivního testu PCR testu, tedy při potvrzení výskytu onemocnění.

To znamená, že roušky by měli nosit při utkání ti účastníci zápasu, kteří se pohybují okolo hrací plochy – například fotografové, pořadatelé, časoměřiči či zapisovatelé a delegáti. Roušku nebudou muset mít jen hlasatelé, rozhodčí, hráči a funkcionáři na lavičce.

Hrozí tedy, že by mohly soutěže znovu zůstat nedohrány?

V případě nižších soutěží je naší relativní výhodou poměrně rozvlněný termínový kalendář. Například u prvních lig je třeba odehrát třeba 22 kol. Je tedy poměrně slušný prostor, kam případná neodehraná utkání přeložit či odložit tak, aby byla odehrána do nejzazšího termínu, k němuž musí být soutěže ukončeny, tedy do 30. června příštího roku, kdy začíná přestupní termín a mění se ročníky oprávněné ke startu v soutěžích. To nám dává poměrně solidní naději, že by soutěže mohly být dohrány. Jiná je situace v Extralize, kde je termínový kalendář nabitější. Tam má Soutěžní komise ČSH připraveno několik variant případného pokračování či ukončení Extraligy s ohledem na vývoj pandemické situace. Například pokud bude odehrána celá základní část, tedy 22 kol doma – venku, budou výsledky vyhlášeny po této základní části. Nebo pokud bude odehrána základní část a nebude šance odehrát celé play-off, ale bude možné odehrát jej jen částečně, bude soutěž pokračovat přímo semifinále, tedy souboji týmů na 1. až 4. místě po základní části a podobně.

Jak jste již řekl, jednoznačnou prioritou tedy je úspěšné dokončení všech soutěží?

Pro házenou je nesmírně důležité, aby se opět hrálo a aby se soutěže dohrály, byť za cenu nutných kompromisů. Domnívám se, že to je důležité pro všechna sportovní odvětví. Pokud bude sport další sezónu rušit výsledky, je to nešťastné vůči partnerům klubů i svazu, vůči propagaci sportovního odvětví i sportu obecně. Ze soutěží se jinak stanou nezajímavé ligy, které nikdo nesleduje, neboť se stejně nedohrají a jejich výsledky tak nejsou podstatné. My tedy chceme udělat všechno proto, aby se soutěže dohrály a po poradě s kluby si myslíme, že i ony chápou, že pokud se soutěže znovu nedohrají, je ohrožená házená i sport jako takový. Jsem rád, že to vnímají tak, že je to důležité nejen pro kluby samotné, ale i pro celý náš sport. Uvědomujeme si, že situace je nepřehledná, zejména u dětí, ale i obecně v soutěžích amatérských i profesionálních. Věřím však, že si házenkáři svou lásku ke sportu vybudovali, že budeme nacházet nové házenkáře a že ti, kteří si házenou již zamilovali, u ní zůstanou. To je ale náš úkol pro nižší soutěže a pro ty nejmenší.

Co byste doporučil klubům pro to, aby situaci zdárně zvládly?

Ať se chovají zodpovědně. Ať se řídí selským rozumem, v realizovatelné míře se snaží naplnit veškerá doporučení a postupy ať už naše nebo odpovědných institucí, protože opravdu nemůžeme připravit univerzální pokyn, který vše vyřeší. Jim i nám všem přeji hodně síly, abychom tuto situaci zvládli a náš sport neutrpěl do budoucna žádné šrámy.