Cholevová o Brestu: Byl čas udělat krok vpřed. Je to velké sousto, ale výzvy miluju

Pojďme od úplného začátku. Jak dlouho se přestup řešil?
Řešila jsem ho opravdu dlouho, asi tři měsíce. Tím, že jsem měla v Mostu ještě platnou smlouvu, těší mě, že mi dali v klubu šanci za určitých podmínek odejít dřív. Nabídek přišlo víc, ale o Brestu jsem byla přesvědčená. Je to nejlepší varianta. 

A čím vyhrál?
Hrály jsme němu v Lize mistryň, hra Brestu se mi hodně líbila. Zkontaktovali jsme se, povídali jsme si s vedením, trenéry. Přesvědčila mě jejich vize.

Předpokládám, že jste si v rozjeté sezoně s francouzským vedením hodně volali.
Je to tak. Bylo to velmi náročné, ale tím, že jsem si našla dobrou agentku, to pro mě bylo jednodušší, i když jsem z toho sama byla vyšťavená. Tím, že Most spolupracoval, se to sešlo dobře.

Foto: Hanka Vrbková

V minulém létě jste absolvovala juniorské mistrovství světa, kde jste byla nejlepší střelkyní, pak následovaly bitvy s Mostem na několika frontách včetně Ligy mistryň a samozřejmě také těžké boje v národním týmu. Nebyl to úplně jednoduchý půlrok, že?
Rozhodně nejtěžší v kariéře. Upřímně mám ráda takový ten tlak, kdy se pořád něco děje. Člověk se nenudí, hrály jsme půl sezony dva zápasy týdně. Za to jsem vděčná, je lepší hrát častěji než jednou za týden, i když to bývá fyzicky a psychicky náročné. Teď toho mám navíc stále spoustu před sebou, chci se s Mostem rozloučit titulem a v reprezentaci nás čeká souboj se Švýcarskem.

Nehledě na pořádně turbulentní týden. Ještě ve středu jste slavily výhru v Českém poháru, první milník byl tedy splněn?
Všechno je, jak má být. Nejdřív pohár, teď krok dopředu v podobě přestupu. Jsem za to hrozně ráda. Ne, že bych v Mostě nebyla spokojená, to vůbec ne. Předal mi, co mohl. Teď bylo načase udělat krok vpřed. Je to velký skok, velké sousto. Takové výzvy ale já miluju. 

Předpokládám, že jste se o tom bavila i s ostatními hráčkami působícími ve Francii, že?
Na srazu jsme to probíraly s Kamčou Kordovskou a Markétou Šustáčkovou, angažmá mi doporučovaly. Každé hráčce sedí trochu jiný styl házené a po naší diskuzi si myslím, že mi styl tamní ligy sedět bude. Samozřejmě jsem to řešila také s Markétou Jeřábkovou, která mi řekla, ať neváhám. Přirozeně, z toho mám ve 20 letech strach. Přesunu se do cizího prostředí, ale i ona na mě apelovala, abych se nebála.

A byl čas.
Přesně tak, byl čas krok udělat. 

Zníte uvolněně, oddychla jste si, že už máte ta tříměsíční jednání oficiálně za sebou?
Hodně! Ať si každý říká, co chce, i když se to snažíte potlačovat a soustředit se jen na zápasy, v hlavě pořád nějaký červík leze. Částečně jsem tím byla ovlivněná, ale teď jsou cíle jasné. Chceme s Mostem uspět a v reprezentaci porazit Švýcarky, po konci sezony už se pak můžu naplno těšit na Brest.

Odbočme na chvíli právě k reprezentaci. Se Švýcarkami si zahrajete o vše, 11. března se odehraje klíčová odveta v Brně. Jak dvojzápas o mistrovství světa vnímáte?
Přesně, jak říkáte, bude to boj o všechno. Švýcarky jsou kvalitnější než před dvěma lety. Budou to vyrovnané zápasy, kvality na to, abychom vyhrály, určitě máme. Máme v reprezentaci hráčky, které vyčnívají na mezinárodní úrovni a mají hodně zkušeností. Bude to těžký soupeř, udělal za poslední dobu velký krok dopředu. Bude na nás, jak se s tím popasujeme a jak to uchopíme. Na druhou stranu i my jsme se hodně posunuly, ušly jsme kus cesty. Líbí se mi, jak náš tým každým zápasem roste. Když na hřišti necháme 110 %, máme určitě šanci na výhru.

Půjde také o první ostrý zápas pod novým realizačním týmem.
Určitě budeme připravené. Vždy chvíli trvá, než si to sedne, ale s Bentem Dahlem už jsme řadu srazů měly. Jsem osobně nadšená z toho, jak postupujeme a jaký styl hry se nám snaží předat. Takový styl házené mám ráda, jdeme s trendem, kam se hra ubírá.

Řada mladých hráček dostává příležitost v seniorském národním týmu, což může pomoct jejich budoucímu angažmá jako vašem případě. Je to správná cesta, kterou se ubírat?
Ano, je to o tom. Myslím, že má každá hráčka v Česku na to, aby si vybudovala šanci na národní tým. Když si v mládí nastaví hlavu, ví, čeho chce dokázat a jde si za úspěchem, je velká šance, že si jí trenéři všimnou. Tým se omladil a mladé holky dostávají prostor. I osmnáctileté hráčky mohou ukázat, co v nich je.

Za co budete vděčná Mostu. A jak na něj budete vzpomínat?
Jsem mu vděčná za vše, nabrala jsem tam spoustu zkušeností a impulsů. Jde o profi tým, trénuje se osmkrát týdně, což mi neskutečně pomohlo. Mám ráda, když se můžu zlepšovat každý den. Zažila jsem v Mostě trio trenérů, každý mi předal různé věci. Hráčky, které to myslí s házenou vážně, by se měly přesunout do Mostu. Většina holek v zahraničí Baníkem prošla a já mám jen ty nejlepší vzpomínky.