Vaš prohlížeč je zastaralý a web tak nemusí být zobrazen správně. Pro zobrazení webu si prosím stáhněte moderní prohlížeč.

Holeňáková: Ptáme se samy sebe, jak se můžeme zlepšit. Pomoct může i nová spolupráce s VICTORIÍ VSC

17/12/2021 | reprezentace
Důraz na detaily, větší možnosti. Ženská juniorská reprezentace navázala spolupráci s VICTORIÍ, Vysokoškolským sportovním centrem Ministerstva školství. Program by měl zkvalitnit přípravu mladých hráček a vytvořit jim podmínky k posunu na vyšší výkonnostní úroveň v rámci mezinárodní scény díky využití moderních technologií nebo špičkového servisního a materiálního vybavení. Benefity spojení s organizací zažila už minulou sezonu slavistická talentovaná spojka Denisa Holeňáková, která patří k hlavním oporám nejstarší mládežnické reprezentace.
Holeňáková: Ptáme se samy sebe, jak se můžeme zlepšit. Pomoct může i nová spolupráce s VICTORIÍ VSC

Právě Slavia totiž s VICTORIÍ VSC až do podzimu 2021 spolupracovala, sportovní centrum Ministerstva školství však přehodnotilo strategii a zaměřilo se na podporu juniorského ženského národního týmu. Spolupráce spočívá především v zajištění nadstandardních tréninkových podmínek a specializované přípravy nadějným hráčkám. „Nemáme možnosti jako Norsko, ale když se budeme soustředit právě na zdánlivé maličkosti, mohou nám pomoct nahoru,“ říká Holeňáková otevřeně. Teprve 18letá házenkářka je osmou nejlepší střelkyní MOL Ligy a i jí mohou plusy nového programu výrazně pomoct.

Ženská juniorská reprezentace navázala spolupráci s VICTORIÍ VCS, program vysokoškolského centra znáte ze Slávie kterou podporoval předtím. Co přináší?
Hráčkám zlepšuje podmínky k rozvoji. Rozšířily se nám možnosti přípravy, spousta věcí pro nás bude jednodušší. Když si například uděláme něco s kotníkem, můžeme absolvovat rychlejší a přesnější vyšetření. Podpora se týká také lepšího ubytování během reprezentačních srazů, bydlíme na moderním hotelu s kvalitní regenerací. Věříme, že nám spolupráce pomůže a nakopne nás, abychom mohly na mistrovství, které nás čeká v létě, předvést dobrý výkon i díky tomu, že jsme měly lepší servis.

Důraz je během programu kladen také na individuálně zaměřenou část spolupráce, ta se projeví v čem?
Absolvovaly jsme kompletní fyzické testy, kde nám brali krev, sledovali rozložení tuku a svalů v těle. O každé hráčce mají ve VICTORII VSC perfektní přehled. Například ve Slavii nám zjistili, v jaké tepovce máme na tréninku běhat, abychom dosáhly konkrétního výkonu. Jestli máme přidat, nebo se dostáváme na strop. Mohou přistupovat k jednotlivcům individuálně, protože vědí, jak na tom jste. Zároveň když se něco stane, můžou díky tomu, že znají vaše problémy, urychlit léčbu. Je fajn, že nás mají v merku. Bude snazší se dostat po zranění zpět a zároveň se pokaždé hledá příčina.

„Trénink postřehu? Změnu jsem vnímala, cvičení na oči se dají dělat doma i bez technologií.“


Dotkne se nějak nová spolupráce i vašeho každodenního života v klubu? Změní se něco z hlediska běžného fungování?
Reprezentační spolupráci ještě úplně hodnotit nemůžu, ale kdybych měla mluvit o zkušenostech ze Slavie… Není to extra znatelné v tom smyslu, že bych druhý den přišla na trénink a poznala, že jsou věci jinak. Osobně jsem ale neměla zdravotní komplikace, vím, že spoluhráčku bolelo rameno, měla problém házet. Hned za dva dny se domluvilo fyzio a podívali se na to společně, což pomohlo. Problémy se řeší hned, nemusí se na nic čekat. Další věc, na níž si vzpomínám, je Dynaoptic – přístroj na trénink očí a postřehů. Po jeho používání jsem vnímala, že se mi zlepšila přesnost, což hraje v házené velkou roli. Takže celkově se tréninky vyloženě nezměnily, výhoda bude například ale v nových pomůckách.

Jak takové cvičení zraku vypadá? A kolik času vůbec zabere?
Nebudu lhát, že jde zrovna o velkou zábavu (směje se). Musela jsem se k němu trochu nutit a budu znovu, ale pomáhá. Na Slavii jsme vyfasovaly 3D brýle a aplikaci do počítače, pozorovaly jsme osm kuliček. Čtyři svítily, ostatní zhasínaly, hýbaly se a musely jsme je zastavovat a označovat. Tempo se zvyšovalo, nebo zpomalovalo podle toho, jak se nám dařilo. Trvá nějakou dobu, než cítíte, že se zlepšujete. Ale nemusíte mít nutně technologie, různá cvičení se dají dělat i doma. Můžete si vzít noviny a zároveň si zapnout televizi, když přepínáte změnu vidění na blízko a dálku, trénujete oči vlastně také. Lepší postřeh se promítá třeba v přesnosti přihrávek do trháku. Nejde o zásadní aspekt hry, může však pomoct. Trénovaly jsme třikrát týdně, jedna session trvá šest minut, měly jsme opakovat dvě tři série.

Foto: Archiv Denisy Holeňákové

Takže jste při zápase vnímala, že oči zaměřují přesněji?
Jednu dobu jsem to cítila. Když jsem nad tím přemýšlela, říkala jsem si, že trénink očí určitě není k zahození. Nejde o WOW efekt, ale detail, který může pomoct celku. A to platí i pro spolupráci s VICTORIÍ VSC, spojí se právě tyto maličkosti. Budeme dbát víc o své tělo, postřeh, stravu, budeme chodit na prohlídky. Víte, jak to je, nám jakožto malému státu , jenž nemá pro hráčky odmalička k dispozici podmínky jako Norsko, mohou přesně tyto detaily pomoct nahoru.

Další část spolupráce leží v psychické přípravě. Ta byla tématem mimo jiné na rekondičním soustředění v Mariánských Lázních, přijel dokonce Marian Jelínek.
Když můj ročník přicházel do juniorek, už tehdy jsme měly k dispozici Martinu Přikrylovou, která hraje za Olomouc. Máme k ní blízko, mentálně nás připravovala. Na začátku jsme úplně nevěděly, co to obnáší. Říkaly jsme si, k čemu to vlastně je a co si pod tím máme představit, ale bavilo nás to. Na srazech trénujeme hodně fyzicky, večer si můžeme v klidu sednout a promluvit si, jak co cítíme, zároveň tmelit tým. Potřebujeme to. Povídaly jsme si s Martinou a díky novému programu dorazil právě také Marian Jelínek.

„Potřebovaly bychom se víc dostávat do stavu flow. Všechno, a sport obzvlášť, je hrozně moc o hlavě a jejím nastavení.“

Jaký byl?
Připravil prezentaci, která byla vážně skvělá! Moc mě bavila a všechny nás oslovila. Podívaly jsme se na výkon z druhého hlediska – nastavení hlavy. Připomněly jsme si, že jsme se na srazu sešly proto, že je naším momentálním cílem co nejlepší příprava na červnové mistrovství světa. Marian přednášku pojal zajímavě, ani jedno slovo mě nenudilo. Cítíme, že nám právě psychika může pomoct. Máme s holkama super kolektiv, což nechci zakřiknout, ale pokud se nám ho povede ještě trochu stmelit a budeme se soustředit hlavně na důležité věci, můžeme předvést výsledky. Házenkářky jsme šikovné všechny, je nutné si však nastavit správně také hlavu. Mentální průpravu vnímám jednoznačně jako přínos.

Věnovaly jste se i vnitřnímu já sportovce? Tak abyste maximalizovaly svůj výkon, odbouraly pochybnosti a špatné návyky.
Nebudu mluvit za všechny – i když vím, že máme všechny podobné cíle a chceme být co nejlepší – ale já určitě. Na jednom z mentálních tréninků jsme hodnotily své výkony po dvojičkách v kruhu, padaly dvě předem stanovené otázky a střídaly jsme se. Ptaly jsme se samy sebe, co si z kempu odneseme, kde je prostor na zlepšení a co naopak bylo přínosné. Snažím se o tom zároveň dost diskutovat i s trenérem u videa, vymýšlíme, jak se do budoucna posunout.

Foto: Hana Vrbková (DHC Slavia Praha)

Ukázalo se naposledy v Chebu proti Islandu, že psychická stránka může být fatální? Prohrály jste 18:35 a zdálo se, jako byste se v některých pasážích trochu složily...
Určitě. Jsem dlouhodobě zastáncem názoru, že všechno a sport obzvlášť je hrozně moc o hlavě. Upřímně nevím, čím byly výpadky způsobeny. Prohrávaly jsme o dost gólů, řekly jsme si, že to nemůžeme dohnat a dělaly jsme spoustu chyb. Nebo jsme naopak možná až tak chtěly, že právě z toho chyby pramenily, zároveň jsme příliš přemýšlely. Na mentálních trénincích si říkáme, že bychom se potřebovaly častěji dostávat do stavu flow. Vyloženě se soustředit na zápas a házenou. Možná jsme trochu navyklé z domácí ligy, že nejsme až tak pohlcené, zajímají nás ostatní aspekty: diváci, výsledek, osobní nebo týmový výkon. Máme na to, abychom i díky bojovnosti vyhrávaly, jen si to někdy neumíme přednastavit. Učíme se víc fungovat s hlavou přímo v utkání. Musíme zůstat v klidu a lépe řešit situace. S Islandem se to nepovedlo ze všech úhlů pohledu.

Teď k vám osobně. Zažíváte parádní sezonu v lize, patříte mezi deset nejproduktivnějších hráček soutěže. Co říkáte na své výkony a máte nějaký interní cíl? Něco, na čem byste chtěla ještě pracovat?
Na poslední reprezentační sraz jsem jela s tím, že mám z ligy dobře našlápnuto a chtěla bych týmu co nejvíc pomoct. Úplně se to nepovedlo, i když nastaly některé pozitivní momenty. Ještě se trochu musím naučit zodpovědnosti, byla jsem totiž v postavení, kdy na mně ležela. A rozhodnutí jsem někdy neudělala dobrá. Možná bych se také neměla tolik bát. Když to střílí v sezoně, mělo by to přece jít i v národním týmu. Obecně bychom s holkama chtěly zlepšit obranu a zaostáváme v soubojích jedna na jednu. Když se každá posuneme, mohly bychom být dobré.

„Norky, Islanďanky, Švýcarky jsou jinde fyzicky i silově. Musíme dělat něco navíc. Půlku výkonu tvoří mentalita, druhou zase drobnosti.“

O tom přesně mluvil po chebském turnaji i trenér Dušan Poloz. Chybí větší fyzická vybavenost a síla, souhlasíte?
V MOL Lize nám to většinou stačí, i když proti nám hrají zkušené protihráčky. Máme se přitom pořád co učit, což se ukázalo. Norky, Švýcarky, Islanďanky jsou jinde jak fyzicky, tak přímo silově. Musíme si sáhnout do svědomí a dělat také něco navíc. Z poloviny tvoří výkon mentalita, je důležité si nastavit v hlavě, co vlastně chceme. A druhá polovina se skládá z malých věcí: třeba, že zůstanete po tréninku o trochu déle na hale, házíte si na bránu a zkoušíte věci, které po vás chce trenér. Dělá nám problém například návrat do obrany. Už na tréninku se musíme soustředit na přebíhání místo srandiček a rozptýlení. Abychom nemusely na každém srazu začínat od nuly a postupně se zvedaly o schůdek výš a výš, jinak se totiž vše nabaluje. Na mistrovství nepojedeme jako favoritky, ale chtěly bychom překvapit a vydat ze sebe to nejlepší. Tým na to máme. Jsme schopné uhrát dobré výsledky, vedení se pro nás snaží dělat to nejlepší. Teď je to na nás.

A co vy? Máte nějaký svůj rituál z přípravy, který opakujete?
Mám ráda, když se druhý den po zápase můžu jít lehce proběhnout. Vyklusat se na čerstvém vzduchu. Vypnu a srovnám si, co jsem v zápase udělala dobře. Jinak rituálům úplně neholduji, kdybych něco zapomněla udělat, strašně bych na to potom myslela (směje se). Když jsem byla mladší, různé věci jsem opakovala, teď se snažím spíš koncentrovat na výkon. A mám teda před zápasem ráda svoji hudbu, specifické písničky.

Foto TOP: Ladislav Nussbauer (DHC Slavia Praha)