Sezona starších žákyň pohledem DHC Plzeň: zlatá hitparáda bez porážky, každá hráčka v poli dala gól
„Letošní sezona byla výjimečná," začíná Šmrhová. „Jsme moc rádi, že se svět konečně vrátil do normálních kolejí a může se trénovat a hrát. Hráčky 2007 přišly před dvěma lety o vrchol v kategorii mladších žákyň (Házenkářský desetiboj). Ani v minulé sezóně toho kvůli koronavirovým opatřením příliš neodehrály. O to větší byla teď motivace nejen pořádně trénovat, ale hlavně zkusit navázat na předchozí úspěchy na turnajích a přidat i jednu z mistrovských medailí v tomto ročníku."
To se nakonec povedlo ve velkém stylu. I když se cesta za titulem nerodila lehce, realizační tým si musel poradit s širokým kádrem. „Stála před námi opravdu velká výzva," potvrzuje trenérka. V kádru bylo 19 hráček ročníku 2007 a sedm házenkářek ročníku 2008. „Chvilku jsme zvažovali i přihlášení dvou týmů do Žákovské ligy. Nakonec jsme se rozhodli pro jeden (ne všechny hráčky byly v té době očkované a situace kolem koronaviru a karantén byla nejistá). Doufali jsme, že při tak široké základně vždycky najdeme někoho, kdo bude moc na turnaj Žákovské ligy odjet.“
Někdy to bylo ale složité, kromě svých soutěží starších žaček doplňovaly holky také tým mladších dorostenek. „Ten byl nejen málo početný, ale bohužel neměl ani žádnou brankářku. Na každý zápas tedy jelo tři až šest hráček do pole a také dvě brankářky," popisovala Šmrhová dál. Přes všechny turbulence se plzeňskému celku povedlo soutěží proletět bez jediné porážky. Nebyl to ale ani zdaleka jediný úspěch talentovaného kádru.
„Holky v průběhu sezony startovaly jako dva týmy v Plzeňské lize (patří jim 1. a 2. místo a náskok před ostatními týmy). Všechny si zahrály (opět ve dvou vyrovnaných týmech) na turnaji ve Velké nad Veličkou (2. a 4. místo). V prosinci jsme zavítali na tradiční Mikulášský turnaj a opět jsme měli štěstí a mohli hrát jako dva týmy (1. a 2. místo). Následující týden si jeden tým zahrál na výborně obsazeném turnaji v Písku (1. místo) a druhý tým si místo toho zahrál v lednu v Kynžvartu (3. místo). Opět všichni společně jsme se vypravili na Háje (1. a 3. místo)," vyjmenovávala.
Kromě Žákovské ligy byl pro klub jednoznačně dalším vrcholem Prague Handball Cup. „Tým hráček 2007 ho pod vedením Davida Šmrhy a Milana Janků vyhrál v roce 2018. Chtěli jsme v této starší kategorii co nejlépe navázat. A nakonec se to podařilo. Zvládli jsme nejen utkání ve skupině, ale i náročný nedělní program a probojovali se do pondělního finále. V něm jsme byli důstojnými soupeřkami Maďarkám z FTC. Závěr utkání se nám bohužel příliš nevydařil a několikrát jsme neproměnili, ale i tak je stříbrná medaile velmi cenná.“
Jedinou bodovou ztrátu (remízu) připravil Západočeškám v Žákovské lize písecký Sokol, 5. března skončila vzájemná bitva 18:18. „Dva týdny na to nás čekal již poslední turnaj Žákovské ligy. V těch předchozích jsme dokázali ubojovat cenná vítězství proti DHC Slavii Praha, Jindřichově Hradci, Hájům, Porubě i Mostu. Bohužel na turnaji v Bohumíně se nám nevydařil zápas proti Sokolu Písek a my jsme ztratili bod. Do posledního kola jsme šli s jasným cílem dotáhnout tažení do vítězného konce. V cestě stáli ještě čtyři soupeři. Tady je potřeba opravdu smeknout před výkonem holek – čím těžší soupeř proti nám nastoupil, tím více se tým zkoncentroval a zabral. Výsledkem byla vysoká vítězství nejen proti Bohunicím a Ústí (tedy týmům ze spodní části tabulky), ale i proti nakonec 9. Olomouci (27:13) a 11. Vršovicím (28:16).“
V žákovské lize tým nastřílel nejvíc branek ze všech celků, zároveň nejméně inkasoval. Konečné skóre 610:277 vypadá opravdu impozantně, stejně jako bilance 23 výher, jediné remízy a žádné porážky.
„Těší nás gólové rozložení mezi jednotlivé hráčky. S výjimkou brankářek každá hráčka z našeho širokého týmu dala branku," říká Šmrhová.
Bezdičková Viktorie 54, Březinová Kateřina 29, Budková Alžběta 10, Budková Kateřina 29, Burjasová Tereza 26, Cvačková 9, Dostalová Anežka 15, Hanzlíková Barbora 42, Košková Tereza 22, Loskotová Barbora 10, Madleňáková Valerie 1, Palečková Aneta 37, Růžková Magdalena 65, Sedláčková Adéla 9, Stulíková Barbora 38, Svatoňová Sára 21, Šantorová Mrie 18, Šollarová Kateřina 19, Šuchmanová Tereza 7, Vaicová Tereza 36, Vaníková Nela 18, Vopatová Laura 80 Chytaly: Chvátalová Adéla, Kaucká Barbora, Nikodémová Elen, Nyklesová Natálie | ||
A v čem se hráčky v průběhu mistrovské sezony nejvíc zlepšily? „Postupně získávaly jistotu nejen v útoku, ale hlavně také v obraně. Zlepšila se spolupráce obrany ve středu brankoviště," mínila. „Největší radost nám dělalo, že se do kolektivního pojetí hry dokázaly zapojit opravdu všechny hráčky a každá hráčka byla schopná dát gól! V týmu je několik osobností, které spolu ale dokáží velmi dobře vycházet. Soupeř nikdy neví, která z nich to zrovna dnes rozhodne.“
Těší samozřejmě i šňůra bez porážky. „Jsme moc rádi, že jsme ani jednou neprohráli. Na druhou stranu nás určitě mrzí, že jsme ztratili bod v zápase s Pískem. Dotahovali jsme z nepříznivého stavu, ale i jsme v závěru měli šanci vítězství překlopit na naši stranu. Remíza je ale spravedlivá.“
„Naši fanoušci nám ve Vršovicích dokázali vytvořit naprosto úchvatnou atmosféru, která holky hnala od začátku až do konce. Fanoušci nepolevili, ani když holky neproměnily, nebo se úplně nedařilo. Navíc silné fanouškovské jádro nás i s bubny provázelo celou soutěží nejen v Čechách, ale i na Moravu do Zlína a Bohumína. Medaile patří stejnou měrou i jim,“ uzavírá Šmrhová.
Teď už jen další cíl – úspěch zopakovat.
Růžková: Všem jsme ukázaly, jak moc silný tým jsme
Ukázaly svoji sílu. DHC rozjelo v Žákovské lize parádními výkony fantastickou šňůru, kterou nakonec dotáhlo až do zlatého finiše. Mrzet může snad jen remíza s Pískem, kterou ale přebije celkový dojem z fantastického ročníku. Jak viděla vypjaté bitvy Magdalena Růžková, jež nasázela 65 branek?
Jaká letošní sezona byla a jak jste si cestu za prvním místem užily?
Sezona byla dlouhá, fyzicky i psychicky náročná, ale zároveň jsme během ní zažily spoustu krásných společných okamžiků. Cesta za prvním místem byla složitá, jelikož jsme odehrály velmi vyrovnané zápasy například se Slavií, Pískem nebo Jindřichovým Hradcem, vlastně nikdo nám nedal nic zadarmo.
Co oslavy? Dostaly jste od trenérů slíbenou nějakou odměnu?
Menší oslavu s holkama jsme měly po cestě domů po posledním kole ve Vršovicích, kterou nám udělali rodiče (fanoušci), bez kterých bychom titul nezískali, neboť jsou naše velká podpora. Ale předpokládám ze trenéři určitě něco vymyslí jako vždy (směje se).
Jaká byla sezona z vašeho pohledu? V čem jste se nejvíc zlepšila a na čem jste pracovala?
Sezona byla z mého pohledu náročná, jelikož jsem mimo Žákovskou ligu hrála také 1. ligu dorostu, ve které už je házená na vyšší úrovni. Takže někdy to bylo opravdu těžké, ale díky svým spoluhráčkám jsem to zvládla. Určitě se mi zlepšila fyzička díky tréninkům, ale i po psychické stránce jsem si uvědomila důležité věci. Myslím si, že jsem se zlepšila ve střelbě a technice ve hře, ale také trochu v té obraně.
Vážíte si toho, že jste sezonou prošly bez jediné porážky?
Jako tým si toho vážíme moc, jelikož soupeři byli velmi vyrovnaní a jediný bod jsme ztratili s Pískem po remíze. Ale i přesto jsme všem ukázali, jak moc silný tým jsme.