Zesnula vynikající házenkářka Věra Aschenbrennerová (Kosprdová)
Vzpomínka na šampionát
V roce 1957 zorganizovala Mezinárodní házenkářská federace mistrovství světa žen. Do Bělehradu dorazil i český výběr a po pěti vítězných zápasech přivezl domů zlato. V základní skupině zdolal Švédsko i Maďarsko, v semifinálové skupině pak NSR i Rakousko. Do finále prošel tým se skóre 35:15 a dominanci potvrdil i v zápase o zlato, kde zdolal podruhé na turnaji Maďarky, tentokrát 7:1 (3:1). V Bělehradě si české házenkářky získaly velkou popularitu a davy fanoušků chodily dokonce i na jejich tréninky.
Historicky první šampionát (nepočítáme-li dvě meziválečná mistrovství světa hraná podle pravidel současné české házené, která byla tehdy pravidly mezinárodními) se konal od 1. do 20. července roku 1957. V přípravě na něj reprezentační družstvo žen světa porazilo v Berlíně celek NDR 15:5 a v mezistátním utkání ve Znojmě před pěti tisíci diváky přehrálo Jugoslávii 7:5.
Do Jugoslávie přijelo kromě našich reprezentantek a domácího týmu dalších sedm družstev, která byla rozlosována do tří základních skupin. Československé házenkářky hrály ve skupině B spolu s Maďarskem a Švédskem. Skupinu A tvořily Dánsko, Rakousko a Rumunsko, skupinu C hostitelská Jugoslávie, Německá spolková republika a Polsko.
Základní část šampionátu se hrála v Bělehradě a ve Virovici. K prvnímu zápasu nastoupily v Bělehradě československé hráčky proti Maďarkám. V dramatickém zápase se dokázaly ve druhé půli dříve uklidnit a přehrát svého největšího protivníka v boji o titul 8:4 (3:2). Další těžký zápas odehrály Čechoslovačky proti Švédkám, které byly pověstné svojí vynikající obranou. První půle tomu nasvědčovala – 2:2. Ale zrychlení hry ve druhém poločase znamenalo těsné vítězství 5:4 a postup ze základní skupiny, z níž si po výhře 9:2 nad Švédskem zajistilo místo v jedné ze dvou tříčlenných semifinálových skupin i Maďarsko.
Maďarky svoji semifinálovou skupinu vyhrály před domácími Jugoslávkami a Dánskem, naše děvčata na cestě do finále šampionátu svojí rychlou a technickou hrou nejprve smetla Rakousko 12:3 (5:1) a v Bělehradě je čekal tým Německé spolkové republiky. V hledišti se tísnilo sedm tisíc házenou nadšených diváků. O vítězství nad Němkami 10:8 po poločase 5:3 rozhodly rychlé protiútoky, tvrdá střelba našich házenkářek a čarující bratislavská Ríšová mezi třemi tyčemi. To všechno znamenalo jediné – postup do finále mistrovství světa! Bronz získala domácí Jugoslávie po výhře nad NSR 9:6, v souboji o páté místo se lépe vedlo Dánsku, které vyhrálo nad Rakouskem 10:6, o sedmé místo úspěšně bojovaly Polky se Švédkami (4:1).
Je 20. července 1957 a do premiérového finálového duelu mistrovství světa žen v házené přivádí před desetitisícovou návštěvu dánský rozhodčí Knudsen dva soupeře, kteří se spolu utkali už v základní skupině. Československo a Maďarsko. V prvním zápase jsme byli úspěšnější, bude to stačit i ve finále? Všichni soupeři totiž naši hru obdivují. Jugoslávský tisk opěvuje československou hru jako hru házenkářských profesorek vyučujících ostatní svět.
Pamětníci vzpomínají na dvě meziválečná mistrovství světa hraná podle českých pravidel, kdy se o dva tituly podělily naše reprezentantky (v Praze v roce 1930 před Jugoslávií a Polskem) a Jugoslávky (v Londýně v roce 1934 po vítězství 6:4 nad Československem). Jména oněch průkopnických mistryň světa si v připomínce padesátiletého výročí mistrovského titulu zaslouží připomenout také: Tak tedy: Praha 1930 III. Ženské světové hry – I. mistrovství světa v české házené. Dvořáková, Morávková, Hajnová, Štěpánková, Veselá, Cahlíková a Vidláková.
Nyní v roce 1957 Československo vedené trenéry Karlem Hošťálkem a Ladislavem Grossem nastupuje do finále mistrovství světa v této sestavě: Janečková, Ríšová - Kučerová, Bartáková, Dvořáková, Kotlínová, Maléřová, Kosprdová, Kammermayerová, Čiháková, Schmidtová, Hodesová, Kvasničková.
Maďarky volí obranu na sedmičce bez žádné vysunuté hráčky, naši trenéři dávají pokyn křídlům, aby roztáhla hru až k rohům hřiště. Pivotky bojují na středu brankoviště a dělají tak prostor spojkám ke střelbě. Hrajeme ve velkém tempu, daří se nám v obraně i v útoku, v brance září nepřekonatelná Ríšová. První branku jí střílí zadovkou Kissová až po čtvrthodině hry. V poločase vedou československé házenkářky 3:1. Sen je blízko. A pak už se Maďarky nestačí divit. Ve druhé půli se zapisují do střelecké listiny další československé hráčky – celkově Bartáková (2), Kosprdová, Kotlínová, Schmidtová, Kučerová a Dvořáková vypálí sedm bělehradských ran a ty znamenají jediné: Titul mistryň světa na prvním světovém šampionátu! Naprosto zasloužené vítězství! Naše družstvo prošlo mistrovstvím bez porážky se skóre 42:16 a po všech stránkách převyšovalo soupeřky.
Zdroje: almanach Házená v Československu a ve světě (Metoděj Zajíc, Olomouc 1975), týdeník Stadion, Sportovní sláva, Sportovní ročenka 1957, Národní házenkářský archiv